sen

padám do hlubin temných snů tam kam chodim jen za tebou. Do tvého králostvý v zeleném lesu. U měsíční studně na mě čekáš a já ti kostku cukru dám. Pohladím tě na tvém rohu bílém poté co osedlám tě. Zářivá hříva vlaje ti ve větru a nozdrama vypouštíš oblak dýmu. Jedeme krajinou snovou a já si vychutnávám jízdu s tebou. U hluboké tůně lesů zastavíme na odpočinku.
Potkám tam osobu jinou s temným koněm. Začnu sní rozprávět o světě o jeho zákoutích krásných ona pohlédne na mne a znenadání pravý " naslouchám řeči tvé a pozoruji že nevidíš svět jasně ". Pohlédnu na ni tázavým pohledem a ona pravý dále " vidíš svět dětským neviným pohledem". Uraženě se zvedám a cválám dále. Přemýšlím co měla znamenat ta její slova. V dáli před sebou vidím stařenku schrbenou.
"Pojď ke mně dítě mé". Pravila jasným hlasem ta stará žena. "Pověz mi o světě jenž pro mé stáří se tak vzdálený a cizý zdá". Pověděl jsem ji tudíž o krásném světě a jeho tajemstvý jenž v každém svém rohu zkrývá."krásně hovoříš o svém světě. A však mhlavý opar zakrývá ti zrak. Jsi mladý a nevidíš věci tak jak mají býti. Pověz jak zhlýžíš na svého koně? S tojim a prohlížím si svého jednorožce bílého zda neuvidím stojícího koně o němž mluvila stařenka. "Promintě vzácná paní nevidím tu koně bílého nýbrž jednorožce krásného".
Jsi mladý a tak to má býti ale svět není jak zdá se ti teď.
Poděkuji jí za krásný hovor sní a jdu rozloučit se se svým ořem. V dáli už slunce svítí a ty trháš luční kvítí. Za deního světla nemohu tu déle zůstat.Za červenými červánky obloha hoří v dáli. Je to pro mne znamení vážné které přehlédnout nelze propadám se v dáli do krásného jitra.
Přemýšlím o tom snu zvláštním a tu mě napadá rozhřešení jasné. Sny podivné , jako byl i tenhle skrytý význam mají jenž snadné je nalézt. Jednorožec sličný je vlastně kůň krásný. Svět vidět jasně nelze pokud tu bude fantazie.