NAUČ MNĚ LÉTAT

Bez naděje která nepřichází,kde jsou jen vzpomínky,kde jsou jen sny,kde jsou ty nové naděje,kde je ta ozvěna co v tichosti usedá na nehybné rty které něco chtějí vykřiknout jen to nikdo neslyší.
Nemůže promluvit ,nemůže to říct,to ticho je znamení,které jako by chtělo to vyjádřit,v očích malé plamínky a v očích smrt co dere se tak dopředu,jsou to slzy co mají přijít přes nehybnou horu svalu,jen krev co z rány teče a ukazuje na nehybné části těla.
To srdce chce ale tlouci,musí,Musí.
Začít od začátku,znovu a znovu se zkoušet postavit na nohy a jít,dál jít
Uvidí dívku,jako anděla,co krásou umí vládnout,zářivé vlasy,štíhlí pas,krasná žena,žena anděl.
Chce něco vykřiknout,slyší ho a nic neříká jen zvedá ho aby kráčel.jde to ztěžka a on říká:"NAUČ MNĚ LÉTAT".
Naklání se k němu,cítí její dech a ona říká:"Od kdy smrt má křídla,ty nevíš kdo jsem,vzpomeň si a pojď,pojď létat.