Poškolák - 1. kapitola

Vypráví: Naruto

Došel jsem až k mohutné budově. Chvíli jsem na ni zíral, jestli mám jít dál nebo zůstat, odejít. Když jsem tak hleděl na další lidi, co tam měli namířeno, divil jsem se, že tam jdou s úsměvem. První den ve škole a oni takhle happy.
Není divu, že já se neusměju. Nemám náladu. Z mojí bývalé školy jsem musel odejít, kvůli nové práci mého pěstouna Iruky. Nebyl jsem moc rád, ale co jsem od půlky července tady, zvyknul jsem si. Samozřejmě jsem tu neznal nikoho. Ok, pár dní, co jsem tu tak chodil jsem se v parku bavil s nějakou partičkou, ale že bych je považoval za nové přátele, se říct nedá. Do čtvrti, kde se nachází škola jsem taky neměl důvod chodit.
"Tak… Budiž…" Jakmile tam budu, začne nový osud, jsem si toho plně vědom.

Vypráví: Vypravěč

Naruto se chystal vyjít směrem k bráně školy, ale neudělal ani dva kroky, a kdosi do něj strčil. Byl to stříbrovlasý muž, asi spěchajíc do školy.
"Joj. Promiň." Omluvil se, zvedl ze země knihu, co mu spadla a šel dál.
"Dobré, v pohodě." Musel to být učitel. Vypadal starší než ostatní, takže jo… Ale zase nebyl starý, jakože… Starý.
Když se Naruto přezul, dal si věci do škříně a vzal si jen bloček s tužkou, potkával na chodbě různé lidi. V naději, že tu někoho pozná, se po všech otáčel, a tak vypadal divně. Zázrakem se mu povedlo zorientovat se v plánku školu, a tak svoji třídu našel na hned na druhý pokus.
Zazvonilo. Naruto si vybral místo ve druhé lavici u okna, v prakticky hned před katedrou a profesorem, jelikož řada před ním byla volná. Sice to nebyl nejlepší výhled, ale aspoň bude u čerstvého vzduchu.
Za pár minut do třídy vešel jeho nový třídní. Kupodivu, byl to ten chlápek, který do něj narazil před chvílí…

Vypráví: Kakashi

Když jsem vešel ve spěchu do třídy, pořád jsem přemýšlel, jestli mám všechno… I přesto, že jsem profesor, jsem totiž ráno zaspal.
"Takže, ahoj děcka. Dlouho jsme se neviděli, co?" pozdravil jsem s úsměvem svou třídu a potom očima sklouzl na blonďáčka, který tiše seděl a díval se z okna. "Chtěl bych vám představit nového spolužáka,… Naruto, že?"
"Ehm… Ano."
"No… Tak, Naruto, řekneš nám o sobě něco?"
"No, třeba."

***

Když jsem se po skončení vyučování balil a chtěl jít domů, narazil jsem na onoho blonďatého chlapce, jak sedí na lavičce a zkoumá nástěnku s rekordmany školy.
Šel jsem k němu blíž a pozdravil jej. "Ahoj, co prohlížíš? Zajímáš se o nějaký sport? Chceš někoho překonat?"
"Dobrý den…" pohlédl na mě a potom zpátky. "Jen jsem šel kolem, a tak mě napadlo, že se podívám… On sem někdy chodil Uchiha… Itachi?"
"Jo," odpověděl jsem. "Asi před čtyřmi roky. Od té doby se odtud nehne- jeho jméno, myslím. Byl výborný plavec. Proč? Znáš ho?"
"Ne tak úplně, ale trošku. Jsem ani nevěděl, že tu někdy byl někdo z mojí vesnice…"
"Vidíš, alespoň nějaké plus, co? Zatím jsem si nevšiml, že by se ti tu nějak líbilo."
"Hm… Nelíbí, vůbec. A nehodlám to měnit." Odpověděl suše, zvedl se a dal se na odchod.
"Hej, počkej, půjdu s tebou."

Vypráví: Vypravěč

Když oba společně došli na náměstí, kde se jejich cesty křížily, Kakashi Naruta pozdravil mile, ale Naruto jen odfrkl. Jejich kroky se za chvíli ztratily, a i přesto, že se Kakashi v poslední chvíli otočil, už nikoho neviděl…