Je pars...

Jmenuji se Andrew. Je mi 20 let a navštěvuji vysokou školu. Jmenovitě lékařskou fakultu. Miluji medicínu. Vždy to byl můj sen! Už od malička jsem věděl, že budu doktorem. Během posledních 3 let se však něco seklo…
Co jsem skončil se střední, začal jsem si všímat, že už to není co bývalo. Na střední škole jsem byl vcelku oblíbený. Sportoval jsem, učil se… Chodil s nádhernou holkou… Ale, po převzetí vysvědčení o maturitní zkoušce se to zlomilo.
Vlastně bych kecal, když řeknu, že to bylo po tom převzetí. Ne, celý čtvrtý ročník jsem už věděl, že to není ono. Že se nechovám tak, jak bych ve skutečnosti chtěl!
Do naší třídy přišla nová holka. Její otec byl nějaký voják, nebo něco podobného. Byla to Francouzska. Nevím, ale asi jsem se do ní zamiloval.
Měla dlouhé černé vlasy s bílým pramenem. Nic hubeného, nic tlustého. Byla to taková ta holka krev a mlíko. Naše školní uniformy nedávali moc možností pro nějakou osobitost, ale ona to zvládla. Dokázala se odlišit…
Já byl školní basketbalista. Kapitán družstva. Moje holka Clarissa byla hlavní roztleskávačka. Očekávalo se ode mne, že si ji snad i vezmu. Chyba lávky!
Během toho roku jsem se do té nové holky zamiloval. Byl jsem, ale strašpytel a nechtěl porušit tradice. Proto jsem jen z povzdálí sledoval Rodneye jak ji okouzluje. No okouzluje, spíš balí!
Stále jsem věřil, že se jí líbím. A možná, že i líbil… Pamatuji si okamžik, kdy stála ve dveřích tělocvičny a pak vešla. Dívala se na mě, jak hraji. Naše oči se pak i spojili! Ty její se na mě smáli! A pak přišla sprcha… Moje „holka“ jí podrazila nohy. Nesmál jsem se, ale ona se velice styděla. Chtěl jsem se k ní rozběhnout a pomoci jí, ale Clarissa se na mě velice hnusně podívala. Považovala mě za svůj majetek! Proto jsem se otočil a hrál dál. Chyba.
Další situace, která mi měla napovědět co je správné byla, když stála ve dveřích školní posilovny a dívala se na mě. Nic vtíravého, jen zvědavého. Musel jsem se usmát a ona se smála na mě… Cítil jsem, že ke mně patří. V posilovně se mnou byli spoluhráči. Sklopil jsem pohled a když sem se podíval zpět, už tam nestála…
Pak přišel bál. Velká sláva. Clarissa na sobě měla nádherné šaty, ale… Moje oči v davu hledali někoho jiného. Dotklo se jí to. Nakonec jsem ji našel: Seděla u baru a dívala se do skleničky. Chtěl jsem tam jít. Chtěl. Ale nešel. A když jsem se už rozhoupával, přišel Rodney. Usmála se na něj a políbila ho! Zvedla se a odešla. Tomu se říká poslední kapka. Odešel jsem domů a druhý den se s Clarissou rozešel. Můj otec mi nadával. Clarissa mě pomlouvala, ale nezlomili mě. Asi v té době jsem se pro okolí stal neviditelným…
Lidé do mě na ulici naráželi, jako bych nebyl. Spolužáci se mnou nebavili. Jakoby se proti mě spikl celý svět…
Hudba se mi stala smyslem života, stejně jako studium. Z popu jsem přešel na rock. Na hlavě jsem měl kapuci, aby skryla mé já. A pak jsem ji potkal... NEPOZNALA MĚ.
Vyšla z vestibulu školy na ulici. Vrazila do mě jako ostatní, ale něco bylo jinak. Naše pohledy se střetli. A něco tam proběhlo… Byl to mžik a přeci celá věčnost! Pak jsem ovšem šel dál…
Po pár krocích jsem se rozhodl. Už jsem nemohl dál! Vytáhl jsem telefon a napsal jí svou první a poslední sms. A co v ní stálo? Přeci: Lilou, je pars…