Výplach fialové mysli

A tak zahazuji skripta a jdu se ,,sejít" s někým na FB, neboť toto je dnes jediná povolená schůzka - už tak se ta fialová brožura zle mračí.
S nadšením jsem přivítána Dušanem coby jeden z mála normálních lidí - jak jinak, jsme na FB:-), ale stejně mne tím potěší a protože mnou proběhne závan melancholie, zlákám se jeho debatami o dnech coby a hodinách kdyby a lákáme se vzájemně do cirkusu, kde já věštím z koule a on krmí lvy ...
Mezi jeho odpověďmi pozoruji chmýří vznášející se v parku a myslím na víno v lednici, myslím na super kýčovitý film s rozporuplnými recenzemi, myslím na své stěhování a na to, že pak se z té mizerné práce už opravdu nejspíš neutrhnu.
Snad bych dnes neměla být sama, dnes večer, snad bych měla Melancholii nechat von Trierovi a víno vypít s někým na rohu ulice.

Jsem šťastná, o tom není pochyb.
A přesto bych ráda do cirkusu.