Barcelonské pláže

Pláže, krásné dívky v Bikinách, volejbálek na písku. Velkoměsto v Katalánsku. Na olympiádě Fredy Mercury vyspíval vysokým hlasem BARCELONA, BARCELONA. Katalánci nejsou Španělé, alespoň to o sobě tvrdí. Katalánec není Katalánec, pokud není fanoušek FC Barcelona.

Rozhodnutí padlo okamžitě. Jedu! Peníze mám, nějaké oblečení, kartáček a jednu pastu na zuby. Naštěstí není zima a v Katalánsku už vůbec ne. Ještě sebou tahat těžké boty.

Nesmím utrácet za hlouposti jako je doprava vlakem. Českým drahám nedám ani korunu z několika důvodů. Za prvé nemám tolik peněz a za druhé nebudu dávat peníze někomu, kdo jsi do své kapsy jen hrabe. Jediné české dráhy prodělávají v celém západním bloku.

Trochu rozpaků při nervózním pošlapování na perónu. Slyším vlak, který přijíždí od Prahy. Už je vidět, projel rychle pravotočivou zatáčkou. Skřekot brzd zastavujíc ,, mašinu,, s pěti vagóny. Koukám, kde vystrčí hlavu rozhodčí, studentský název pro průvodčího. První vagon, jdu do zadu. Nečekaně přiběhl rychle Vlak s pěti vagony a třemi cestujícími, nedělá tak velké ,,mužatce,, s knírem žádný problém.

Mám zavřené oči, dělám jako že spím. Slyším, jak otvírá dveře od druhé půlky vagonu. Cestuji klasickým vlakem, ne courákem. Mužatka prochází kolem mě bez kontroly. Celých 45 minut jízdy do Plzně mám zavřené oči. Mužatka prošla kolem mě ještě dvakrát.

Na Doubravce čekal kamarád, který občas prodává travku. Nemůžu cestovat do Španělska bez mé oblíbené ,, mařky,, . ,, Zdary Honzo kolik toho chceš? Nemám moc času. Povídej.´´ , Dej mi desítku to bude stačit.´´ Michal byl asi dost zelenej. Vypadal jako mrtvola. Hned co mi to dal, utekl pryč.

Poslední dobou je to levnější a levnější. Platil jsem 1250 korun. Hned jsem zamotal ,,špígla,, . No, musím říct exklusivní model. Potřebuji najít, kde jezdí šestnáctka, která má konečnou na Borech. Šestnáctka mě odvezla na hlavní nádraží. Ještě že nešel revizor.

Cigárko na nádraží chutnalo dobře. Dva bezdomovci přišli pro cigáro. Bylo krásně a já hledal rychlík do Mnichova. Musím říci právě v čas. Rychlík akorát odjížděl. Opět cestuji na černo. Kupé byly obsazené, ale to mě moc netrápilo. Stejně musím jít na záchod a zamknout. Naštěstí rychlíky do Německa mají čisté záchody.

V jednom z kupé, kolem kterého jsem procházel, byly dvě nádherné dívky. První krásná blondýnka s dvojkama kozama a ta druhá ještě krásnější černovláska. ,, Dobrý den mohu si k vám přisednou? ´´ Asi jsem je zajímal. Dovolily mi přisednout a při tom se něžně chichotaly. Mezi námi vznikalo to trapné ticho. Musel jsem ho něčím přerušit. ,, Dámy, mohu se zeptat, jaká jména Vám ctění rodiče dali?´´ ,, No, já jsem Pavla a tikejte nám prosím´´ povídá černovláska. Při tom koukám na její velký vnady. Výstřih, který dělá fialový svetřík. Vzrušuje mě a pohlcuje.

Pavle jsem rozuměl jen její jméno. Představovala se i blondýnka, ale byl jsem uchvácen výstřihem. Vyčnívající bradavky z pod svetříku. Nemyslete si, že měla vidět ňadra a takto cestovala. Ne, stála jí prsa, pochybuji že ze mě. Spíše z časopisu který četla.

,, Co jsi za prase? Proč mi koukáš na kozy? Halo, neslyšíš? ´´ ,, Omlouvám se, co si povídala? ´´ ,, Prosím tě, vypadni od sud ´´ povídá blondýnka.

Kozy mě zachránily. Po ,,brku,, jsem byl mimo takovým způsobem, co jsem už dlouho nebyl. Mohl jsem u krásných slečen, sedět tak dvacet minut. Nic jiného než koukat na kozy a zeptat se na jméno asi nedokážu. Sotva mě slečny vyhodily na úzkou do červena kůží potaženou chodbu, vlezl průvodčí do prvního kupé vagonu. Teď nebo nikdy. Musel jsem proběhnout za zády průvodčího. Povedlo se. Rychlík do Mnichova je dlouhý. Na jednoho kontrolora až příliš. Nikdy si nemůže pamatovat, až půjde zpět, koho kontroloval a koho ne.

Posadil jsem se do prvního vagonu bez kupé. V Plzni na nádraží mi dala krásná, malá, kudrnatá žena tak kolem 30 let Plzeňák. ,, Na křížovku si udělám čas kdykoli ´´ chtěl jsem navázat řeč. Dostal jsem košem. Myslím si, že měla plnou hlavu, jak sehnat peníze na jídlo. Při balení jointa před halou, okukuji ženě zadek, papírek, zadek, filtr, zadek…. Zloděj. Kdyby mi vítr nesebral hulení, neseděl bych teď tady a neluštil Plzeňák.

,, Revize jízdenek, připravte si doklady! ´´ Do prdele! Proč? To už vím od střední školy. Průvodčímu utečeš, revizorům ne. Zvednout se nemůžu. Hned půjdou za mnou. Buď to pokuta nebo výhoz. ,, Dobrý den pane, revize jízdenek. Vaše doklady! ´´ . ,, Pane, nebudu Vám lhát. Nemám jízdenku. Vyhodíte mě? ´´ . ,, Ne, nevyhodím ´´ odpověděl ironicky a já to nepochopil. ,, Děkuji za…´´ . ,, Ty primitive, co si myslíš? Že tě nechám sedět jen tak? ´´

Revizor zastavil vlak jen kvůli mně. Když jsem šel kolem záchodů, vycházela Pavla ze dveří. Neustále jí stály bradavky. Vyhodil mě ve městečku Babylon. Babylon leží jen pár kilometrům hranic s Rakouskem. I když staré nádraží bylo malebné, Babylon nebyl můj cíl. Z nádraží vedla jen jedna na krajích zarostlá kopřivami cesta. Cesta směřovala pod rozpadlé hradby, za kterými se schovával kostel. Kostel byl okrajem náměstí. Chtěl jsem si sednout pod vysoký topol, ale cestou po náměstí mě zaujala městská vývěska u kostela.

DNES FOTBALOVÝ ZÁPAS OKRESNÍ SOUTĚŽE BABYLON-STARÉ TŘEŠNÍ

ZÁPAS SE KONNÁ OD 17:00

Začal jsem hledat stadion. Představoval jsem si chody jinak. Potkával jsem občany města a ptal se na cestu na stadion. Nakonec úspěšně. Stadion, kde hlavní hvězda František Roubalů, vzrůstem malé postavy, vstřeluje ve 35. Minutě zápasu gól.