můj život

Ahoj! Jmenuji se Markéta a dnes mám narozeniny, ale to není podstatné. Podstatné je to, co se odehrávalo, odehrává a bude odehrávat. Můj život je něco jako bludný kruh, ve kterém se nelze vyznat, a ani z něj není cesty zpět či uplně ven! Můj život je jako u každého jiného člověka skládán z kapitol. Má první kapotola je mé narození.
Narodíte se a jako první se nadechnete. U mne to spíše bylo, jako bych do sebe vdechla nějakou zvláštní negativitu pocházející z tohoto světa. Jako batolata nevnímáte okolní svět. Právě proto mnozí kteří si uvedomují co je život zač,se chtějí vrátit do doby kdy byli ještě batolata kvůli hrozné výhodě nevnímání okolního světa. Když pak jako dítě si plně začínáte vše uvědomovat, začnete mít různé námitky na život. Začíná to hlavné tím,že vnímáte pro vás strašně hroznou věc, že musíte poslouchat na slovo to, co vám druzí řeknou. Jako například rodiče. Samozřejmě že rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší, ale to si někteří uvědomují, až když už je pozdě. Kvůli znepokojení, že musí poslouchat dokonce i cízí jako jsou učitelé vzniká vulgarita k učitelům z důvodu, že se dítěti nelíbí, co po něm učitel žádá. Tohle se mě, aspoň myslím, netýká, i když mi občas jakoby něco přelítne přes hlavu a ani si neuvědomuji, jak dokážu být vulgární.
Když pak poznáte přátele, a nejsou to zrovna děti, které mají stejné zájmy, a zajímají je samé špatné věci, které vy ješte neznáte, protože vás k tomu rodiče nevychovali, je jasné, že jednou vás ti přátelé zlákají, jak už to tak bývá, a najednou máte pocit, že se začínáte vychovávat sami, hlavně když jste venku, a z devadesáti procent vás vbychovávají vaši přátelé. Normálnímu člověku může být jasné, že kdyz vás do špatných věcí takzvaní přátelé stáhnou, pak to nejsou žádní přátelé. Začnete kouřit, později pít alkohol, seznámíte se s drogami a už to jde z kopce. Začnou problémy jak doma tak i ve škole.
Pak poznáte lásku, kterou berete za tu pravou až do té doby, dokud nepříjde zklamání. Ale ty chvíle, které jste s dotyčným prožili, se jen tak z hlavy ani ze srdce nedají vymazat. Pokud to ještě k tomu nemáte doma růžový, ale právě naopak, přestane vás vše bavit a ztratíte tu krásnou vlastnost umění užívaní si svého života. Pak začnete chodit za školu a jdete z problémů do problémů.
Ano, s tímhle vším mám zkušenosti, i když slavím teprve 13.narozeniny. Jednou se všechno špatné, co jste kdy udělal a děláte provalí a jednou to zjistí i vaši rodiče, tak jak se to stalo u mne. Ale rozhodla jsem se, že vytvořím novou kapitolu svého života. Přestanu vnímat veškerou negativitu na tomto světe a zničím tu, co je ve mně,i když to bude těžké, ale vím, že jednou budu děkovat sama sobě a i svým rodičům že mne dohnali k tomu, abych se začala snažit začít žít nový život a doufám, že ten, koho tak miluju, mne jednou omrzí a už nebudu cítit na srdci zklamání z lásky. Dnes oslavím své narozeniny a začnu nový život. Tak mi držte palce!