Kořenový bodák

Datum neznámé, Rok neznámý    

     Probudila jsem se v nějaké jeskyni. Pronikal sem jen úzký paprsek světla odněkud shora, jinak tu bylo šero, skoro až tma. Ležela jsem na jakémsi kamenném bloku - jeden by řekl, že to tam byla hrobka. Vstala jsem, celá rozlámaná, z toho šutráku a hned mě napadlo: kde to sakra jsem. První mojí starostí bylo opatřit si nějakou zbraň. Díky slabému světlu jsem byla s to najít dveře, ačkoliv mě překvapilo, že tu jsou. Byly silně zpuchřelé a snadno jsem je vyrazila i přes železné kování, protože jinak se přes ně nedalo dostat - zámek byl úplně zrezlý. Po několika metrech jsem spatřila ze stropu visící nějaký kořen, který byl dost dlouhý a dost špičatý na to, aby se dal použít jako zbraň.

Tak jsem získala svou první obranu před nepřáteli.