Můj všední, nevšední život 5. část

http://www.youtube.com/watch?v=A0nZRSy2gLU&feature=share

http://www.youtube.com/watch?v=KfTuTurAvGg&feature=relmfu

Napsala jsem tu před pár dny sice krásné básničky, ale můj život zase tak krásný není nakonec. Protože já jsem kopýtko, nebo jak moje kamarádky ze školy říkají s oblibou "trdlo". Myslela jsem si, že jsem se zamilovala. Ale byl to asi jen takový záchvěv mé fantazie. Takže jsem pár dní potom mém záchvěvu štěstí, tomu klukovi řekla, že opravdu k němu nic víc než přátelství necítím. Teď se na mě naštval a píše všude, jak je mu smutno. Zlobit se na něj nemůžu. Ale tak trošku si za to zase může sám, protože se na mě až moc upnul. A já si říkám, zase bylo lepší s ním mluvit narovinu než si s ním pohrávat a pak mu dát kopačky.
Ale včera jsem zažila úplně krásný den, který mi ty dny předtím vynahradil. Vyhrála jsem první místo v soutěži a pak ještě jsem slyšela dva krásné koncerty a to od zpěvačky Kristiny a Petra Bendeho. Poté jsem dostala i jejich autogramy, protože já jsem i sběratelkou podpisů. Takže včera to bylo fajnové.
A co dneska, no trošku mě mrzí otec a brácha, že se stále dneska jen hádají a neumí si to vysvětlit. Protože bratr je mladší o tři roky než já, a nemusel by tolik vyvádět. Nojo, ale jsou to prostě prkotiny většinou. Ale co už, já dneska odpočívám zase třeba celý den a relaxuji, právě u tónů od Kristíny, protože mám její CD. A psychicky se připravuji na zítřejší zkoušku. Snad už ji dám a bude poslední.
Tak mi držte palce ať mi to vyjde díky.