Agragror, ukradená modla

1. Täsenil, 3E891

     Na této výpravě jsem se přidala k jednomu zbojníkovi jménem Wallard. Je to půlelf kdesi z východního konce Elfie, jak o sobě tvrdí. Jeho otec byl elf a matka člověk. Chtěla jsem získat starý válečný meč zlobrů, jejich artefakt jménem Agragror. Hrozný jméno. Wallardovi jsem slíbila, že si může nechat zlato, které tam najde. Souhlasil a vydali jsme se na cestu. Když jsme dorazili ke zlobřímu doupěti, spatřili jsme dva zlobry s obrovskými dvojsečnými sekerami strážící vchod. Začala jsem plánovat, jak je obejít nebo přelstít jejich smysly, ale Wallard vytáhl drobnou foukačku, vsunul do ní šipku a foukl. Hned nato znovu "nabil" a trefil i toho druhého. Oba se sesuli k zemi. Uznale jsem pokývla hlavou a on pokynul, abych šla první. No nevim, jestli v tomhle případě by měla mít žena přednost.

     Když jsme vstoupili do brlohu, slyšeli jsme temné mručení kdesi z hloubi doupěte. Pomalu jsme se doplížili až do zlobří svatyně, kde na vyvýšeném postu planul temným plamenem onen meč. Okolo něj byly truhlice se šperky a zlatem, jak mu ho zlobři obětovali. Nijak jsem se nebála náboženské odplaty za to, že meč vezmu, spíš mě zajímalo, jak zaměstnat modlící se zlobry. Pod námi jich bylo totiž asi třicet a klaněli se meči. Na to ale Wallard vymyslel zajímavý trik. Proplížil se na druhou stranu jeskyně a tam nastražil zápalnou látku. Zapálil knot a vrátil se ke mně. Po chvilce začala substance prskat a syčet a vypuzovala čím dál více dýmu. Když si toho zlobři všimli, ihned přerušili obřady a hnali se otravnou látku vymýtit. To nám dalo dost času na podniknutí akce. Wallard si naplnil tři měšce zlaťáky a vzal z hromady cenností něco jako obřadní dýku, vykládanou drahokamy se zlatým ostřím. Já zlobrům sebrala jejich modlu. Takto obdaření jsme zmizeli v postranní chodbě. Když se zlobři vrátili na místo, spustili poplach, protože jejich drahocený artefakt zmizel - ale to už jsme byli dávno venku z doupěte a těšili se z našeho úlovku.