Změna bydliště

Tak a je to tady.
Už to přišlo.
Nástup za 15 minut.
Poslední pohled do zrcadla, zkontrolovat, zda jsem na něco nezapomněla. Vždyť přípravy zabraly tolik času. Jen vymyslet ten správný kostým... Sehnat odpovídající krajku, z které má být ušit...
Áno.Všechno v pořádku...
Poslední pohled kolem dokola a honem k východu. Co kdyby na mne zapomněli? Co kdyby mně tu nechali?
Uf! Ještě jsou zde. Jsou nás tisíce a každá jiná. (Není snad nějaká hezčí než já?)
Už otevřeli dveře.."Rychle, rychle, pospěšte si." "Nestrkejte!"
Ještě metr, už jen krok a pak... hop a skok.
To je krása, letíme si pěkně v houfu. Snášíme se dolů k zemi, lehce, volně, skotačíme, vzájemně se předvádíme. Hned jsme vpravo, hned zas vlevo, to když se na větříku aspoň kousek svezem.
A teď pozor! Konec srandy. Hlavní úkol zněl - vybrat cíl,aby co nejdýl vydržel. Na cestu ne, tam jezdí ty divné stroje, máme hledat rovnou plochu, zahradu, či malý dvorek.Tam, kde uvidíme své starší sestřičky, jak natřásají svoje šatičky. Tam vpravo, tam nás větře zavaj, tam bude náš ráj.
"Vítejte." "Vítejte." "Jste tu právě včas. Posaďte se...Pohovte si. Pěkně nakasejte sukýnky a zakryjte všechny skulinky."
Už i já mám svoje místo. Sukýnku krásně rozloženou a rozhlížím se kolem sebe. Tak toto je můj nový domov? Je tu krásně a tak klidno. Přijďte mě navštívit, poznáte mě stoprocentně. Mám na sobě tu nejjemnější a nejkrásnější krajku. A moje adresa?
Já - Sněhová vločka
za třetím smrkem
pod malým bukem.