Blesk

,Blesk

Mladá žena šla kolem domu, který stál v květinové zahradě, k besídce, kde uprostřed vzrostlých keřů se nacházela houpačka. Sedla si, zaklonila hlavu a trochu se zhoupla. „Jsem šťastná, nic mě nebolí“, pomyslela si a natáhla nohy.
Ve stínu stromů byl příjemný chládek, slyšela šustění listí a hučení vody dole v potoce. Myslela na růžové magnólie, zelený les opodál, rybník s vrbami a podivný mír ji celou prostupoval. „Klid před bouří“, proběhlo jí myslí.
Vtom se skutečně z čisté oblohy zablesklo a pak prásk, tříštivá rána.

Vzadu u plotu stál vysoký, mohutný dub, krásně košatý, plný zeleného listí. Podívala se na něj. Korunu a část kmene měl ostře rozčíslou a všude okolo byla cítit vůně čerstvého dřeva. Strašně se lekla, polil ji studený pot, svezla se na kolena a celá se roztřásla při pomyšlení, co všechno se mohlo stát, kdyby tam nebyl.