ztrácím se

"Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu... píp...píp..." pokolikáté už ta písnička dnes hraje? "Ztrácíš se před očima, ros... píp...píp..." Kdy už konečně pochopíš, že s Tebou nechci mluvit?

Ležím, pomalu zavírám oči a vidím před sebou tvou tvář. Ty krásné vlasy, tvé úžasné oči.. Máš krásný úsměv, který já už nikdy neuvidím.. Zvednu se a odložím černé šaty... Musím, vezou mě na sál. Proč tu nemůžeš být se mnou?? Sliboval jsi mi krásnou budoucnost a já tu jsem sama.

"Lásko, musím Ti něco říct..." otočím se na Tebe a ty se smutně díváš. "Já Tobě taky, jsem těhotná.." "Chci se rozejít, nemá to smysl" zazní tvoje odpověď... otočíš se a odcházíš. nic jiného tě nezajímá a já jen nevěřícně stojím a slzy mi tečou po tvářích..

"Jmenuje se Alex, po tátovi" zazní moje poslední slova a pak už upadám do říše spánku.. nechci se probudit.

"Ztrácíš se před očima, rosteš jen ve vlastním stínu... píp...píp.."