Jak jsem se stal málem králem...

To jsem jednou vynášel koš se smetím

a na popelnici byl vylepen plakát

v neděli od tří vám zahrají Blondíny

na place u restaurace Gordon Bleu

v souhvězdí Nivy

občerstvení zajištěno..



zas nějaká ujeťárna

jak bych se tam dostal

mám to totiž od baráku

jen asi 20 světelnejch járů daleko…



už jsem se otáčel ke schodům

když náhle zatvonil týfon z blízké budky

ale nikde nikdo…



tak jsem se došoural k taparátu

v přesvědčení, že za tu dobu to tvění přestane...

nepřestalo

a tak jsem zvedl tuchátko

ovšem místo tónu se ozvalo

,,zadejte kód čísla bot,,

a navíc ten hlas postrádal jakékoli zabarvení

nebo osobnost

zrovna tak byste mohli mít pocit

že mluvíte s vysavačem…



trochu mě to zarazilo,

ale vytočil jsem 45…



vzápětí se ozvalo

,,teď vytočte směrovací číslo

obvodu hlavy v milimetrech,,

čím dál divnější

teď ještě budou chtít

teplotu tlak a rosný bod…



nechtěli

ale místo telefonu se budka zaplnila hustou mlhou

které mě uspala…



když jsem se probral na břehu nějakého jezera

s pocitem že jsem uběhl několik maratónů

ozvalo se z nedalekého amptiónu

,,hlášení místního království Tlampánie,,…



prodej korunních brambor

bude zahájen s úderem půlnoci

na královském poli

každému kdo přijde

bude nakopáno přímo do pytlíku…



majitel dračice

s evidenčním číslem pásu DR.25.A.34.HÁ.19

která se zatoulala do královských zahrad

nechť si ji vyzvedne v místním dračinci…



a teď již hlavní zpráva dne

princezna Trivia

je znovu zakletá

/to má nejspíš z klení/

pokud by měl někdo z odvážných jinochů zájem

stát se v budoucnu králem

též majitelem hradu a přilehlých rozsáhlých pozemků

a samozřejmě manželem princezny

nechť se dostaví do kanceláře č.5

kde bude obeznámen co je nutné k vysvobození

a dalšími podrobnostmi…



zmateně jsem se rozhlížel okolo

jako troska v úzkých

,,tak tohle chce ledovou lázeň

aby mě to probralo,,...

odložil jsem věci a skočil šípákem do vody…



když jsem se dostatečně osvěžil

vylezl na břeh

a zůstal v zamyšlení stát

abych srovnal hlavu v myšlenkách

nejspíš jsem vypadal se svou postavou

jako polštář na chůdách

protože se přede mnou zjevila dívka

a rozpustile povídá

,,vaše tělo

by z uměleckého hlediska bylo lépe zakrýt,,…



na to jsem nenašel adekvátní odpověď

tak jsem jen pokrčil rameny…



usmála se a pokračovala

,,kromě oblečení mám pro vás ještě něco,,

Pak se ta jezerní paní

/mimochodem jmenovala se Volturnie/

oděna do nejjemnějšího hedvábí

ponořila do jezera

aby se vzápětí vynořila

zcela suchá z náruče vod

s kalibrovaným mečem

/protokol o kalibraci přiložen v pochvě/

podávajíc mi ho se slovy

že prý jsem vyvolený

což znamená z boží vůle určen

kralovat této zemi…



já tiše pro sebe zaklel po našem

a namítnul jako zkušený harcovník

z komunálních půtek

milá paní

nejvyšší výkonná moc je od pradávna odvozena od přízně

většiny

a ne že mi nějaká podivná ženština jako vy

/mimochodem docela pohledná/

co se s prominutím válí v rybníku

a kšeftuje se zbraněmi

navíc prakticky nahá

nabízí být základním kamenem vládního zřízení…

ten kus železa si strčte zpátky

pro nějakého jiného pomatence

já se vracím domů…



Ona odhodila meč

a radostně mi skočila kolem krku

,,konečně někdo oponuje!

milý pane vy jste mne vysvobodil

já chci jít s vámi,,…



a tak jsem se nestal králem

zato mám doma v mžiku

podnikavou dívku co má ráda vodu…