ZABILI LÁSKU

Na ženský nikdy štěstí neměl, a ani tahle nebyla výjímkou. Kurvila se mu. Měla ho ráda,ale kurvila se mu. Všechny ty roky co spolu žili. Věděl to. A tak ze žalu pil. Né snad,že by před tím nepil, ale teď to bylo ze žalu,takže na doraz. Ona na něj vždycky řvala, že je zas na plech. Přitom v sobě měla minimálně flašku vína a dva panáky cizího spermatu. On na ní řval,že je kurva ... prostě Itálie.Jenže jí z nějákýho důvodu,asi z lásky, nedokázal opustit.
Zhoršovalo se to. Někdy už se ani nevracela domů.
Jednou v noci jí sbalil kufry a vyhodil ji. Byl střízlivej a ona zlitá. Přitáhla domu buhví odkud a to až po telefonický urgenci její matky. Jemu nebrala telefony. Byl vzteky bez sebe. Nedokázal pochopit,jak se mu potom podařilo usnout.
Několik měsíců se vůbec neviděli. Hrozný období. Očistec. Nezbláznil se snad jen díky práci. Pak se začali zase stýkat. Většinou tak jak potřebovala ona. Když zrovna nikoho neměla,použila jeho. Ale je pravda,že párkrát si jí vyžádal sám.
Pět let uteklo jako voda. Celou tu dobu spolu udržovali tenhle ujetej vztah. Intenzita byla různá. Záleželo na tom, jakou měla nouzi o partnery. On byl sám. Až na pár nárazovejch, náhodnejch známostí většinou jen na jednu noc. Jenže něco se změnilo. Zestárli. Jí to na kráse nepřidalo, a jemu neubralo na ošklivosti. Ani jeden z nich nebyl schopnej k sobě někoho najít. On nedokázal s nikym žít, a všechny ty prožitý peripetie v něm zničily schopnost milovat. Zabily Lásku. Jí nikdo na stálo nechtěl. Poslední dobou nedokázala sehnat ani nikoho do postele. Na její místo se tlačily jiný, mladší.

A tak choděj po Světě. On, jen tak bez zájmu a cíle. Ona, věčně nasraná.
Jen tikot hodin přičítá další vteřiny, od chvíle kdy spolu zabili Lásku.