varná...

vzduchem se tiše vznášela

vůně tymiánu

který dosud nepoznal dobrodiní včel

ani ruce které by ho trhaly…



kulatá břicha a dlouhé krky palírny whisky

natahující se střechou k prstům stromů

vydechly aroma

a já do sebe obrátil další sklínku

tedy její obsah

a vzápětí má tělesná schránka

vytvořila dojem malého atomového hříbku...



tahle kořalka měla zvláštní sílu

byla to síla vakua mezi galaxiemi

chlad absolutní nuly

a tlak tenzorů míchajících atomy

co vás odpruží do prostoru jako uťatý nervy…



oči mi ztmavly

proti ostré záři trpasličího slunce

a perspektiva v pravé hemisféře

objevila galaxii

s tužkosvětem dvou bodů

oloupaných a rozžehlených do jedné

astronomické jednotky…



Versailles se naklonilo na temnou stranu

orchestr vynechal notu

žonglér upustil paličku

voda ve fontáně zakolísala

pstruh spadl z rožně do ohně

zářící nitě se soukaly pod obzor

světlo tvrdlo do diamantu noci

slunce dostalo skvrnité neštovice

a masočas upadl do mlýnku…



Ona si urovnala šaty z kopru

a vypadalo to že se usmála

ale ten zdánlivý výraz radosti

byl zároveň snaha polknout slzu

která se probíjela po tváři

mezi jemným prachem

a sraženou vlhkostí z jejího dechu…



člověk ji musí mít okamžitě rád

měl jsem pocit že bych v ní mohl klidně žít

měl jsem pocit že pro její problémy snadno budu mít pochopení…




její prsty zachytily slabé světlo lucerny

a mihly se přítmím jako noční dravci…



cítil jsem jak se její paže ovinuly

kolem mne jako rychle rostoucí liány



má Redención…