Pán s bonbóny

Sedí na lavičce, naproti němu se rozkládá dětské hřiště. Hřiště? Spíše jen pískoviště,klouzačka a jedna houpačka. Ale dětí je tam docela dost. Hlavně hodně kluků, to se mu líbí ze všeho nejvíc. Pozoruje malé tváře, jak se smějí a udiveně koukají na umělohmotnou tatru, kterou právě dovezli náklad písku na dané pracoviště.On si zapaluje další spartu, dělá se mu ze sebe zle.Přemýšlí jestli má aspoň bonbóny, nebo žvýkačku. Šáhne do kapsy u kalhot, nemá. Děti jsou tak krásný! Ten kluk je užasný, to mladý tělo! Ta tvářička! Přichází jeho kamarádi, hrají si na piráty. Šermují s klacky, pobíhají kolem pískoviště, běhají i kolem něho. Řvou,smějí se, pískají, nadávají. On zavře oči, poslouchá tu sladkou hudbu, je to jak pochod růžovou zahradou, jak projížďka novým autem, sex s ženou co miloval, jak vypít to nejlepší pivo. Je to prostě užasný, chce aby to nikdy neskončilo. Trvej věčně, ty úžasná chvíli. Motýlku lítej, nad rozkvetlou loukou, ptáci zpívejte,lidi smějte se! Teplo se rozlývá do celého těla. On otevře oči a spatří jeho, krásné modré oči a blonďaté kudrliny. On to musí být.Další cigáro. Blíže ke štěstí, až dokouří tuhle krabičku. Tak mu řekne ahoj, zeptá se ho na jméno a jestli má rád bonbony. Bože pryč odsud! Od nich z tohohle těla! Pryč prosím, né! Přicházejí maminky, kouknout se na své ratolesti. Hlavou mu projede. Proč? Proč nechávají děti na pospas? Proč se mám na ně koukat. Ať si je odnesou, oni je sem přinesou jak dárky pod vánoční stromeček, já jak malý kluk čekám až dárky si s radostí rozbalím. No tak nechoďte pryč, nenechávejte je tady mě! Prosím! Sedí jak kdyby byl k tý lavičce přikovaný,s úsměvem a cigaretou v puse kouká na svoje stádo. Kouká na klouzačku, na něj! Jak jede po ní dolů, on by jel nejradši sním, do ráje by jel.Poslední cigareta, a pak jsi jdu pro svého kluka! Pro užasný drahokam! Pro moje štěstí! Kouká na něj, jenom na něj. Vidí mladou ženu jak se nad ním shýbá a bere ho do náručí. Cigáro už se proměnilo v vajgl, on se zvedá z lavičky. Bez bonbónů, bez cigaret, bez štěstí, ale za to s klidem na srdci, se zvedá a odchází domů.