Rozvažování o samotě
Rozvažování o samotě
Když jeden žije sám a nemá oč by zavadil – nejen hlavou o futra, rukou shodit sklenici. Projdeš kolem ženy, jsi-li muž a její partie se tě závanem větru domáhají.
Říkáš si: pryč! Rohatý! Odstup Satanas!
Jenže ani noha. Tady ani noha. Jen průvan pohne občas záclonou. Ta se tváří jako svatební šat, ale když tu sukni zvedneš, kdepak narazit na hladké nožky nevěsty. Holá kolena?
Jen radiátor. Studené roury.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Hele nechtěl bys napsat povídku jako povídku?=) Myslím, že tohle je strašně moc pěkný.
10.06.2006 21:48:00 | Santinan Black
Přátelé, děkuji Vám za milé reakce. Váš zájem přidat svůj názor mě velmi potěšil. Dokonce jsem měl už čest, setkat se s tanickou.
Vaše tvorba mě také zaujala. A inspirovala: přidat se k pospolitosti Literu.
09.03.2006 17:53:00 | petr.c17
Budiž ti odpuštěno, Hary.
Líbí se mi to, mám ráda věci krátké a výstižné, když si v nich můžu hledat a nemusím mít všechno otevřeně před sebou. Proto mám třeba moc ráda Šrámkův Splav. Je jasné, o čem ta básnička je, ale je to krásně podané, jaksi učesané.
09.03.2006 11:06:00 | Odett
Dovolím si říct, že chápu. Pane M.Adepte, Erotika totiž není Porno, tato povídka je krásně erotická, ve svém snění. To ostatně znám ... Zvolal jsem při pointě: "Ježíš, to je paráda!" - nechť věřící odpustí.
06.03.2006 22:02:00 | Hary_nš