Rozmluvy VII

- Starče, pověz mi, proč je svět plný zla a lhostejnosti?
- Vím hochu, je to pro tebe těžké ... vydal jsi se na cestu, kterou šlo mnoho moudrých mužů před tebou ... každý z nich, když byl zhruba ve tvém věku, přišel sem se srdcem naplněným hořkostí a položil mi podobnou otázku jako ty dnes.
- A cos jim odpověděl, starče?
- Milý hochu, budeš se divit, ale za ta staletí, co tu posedávám, má odpověď se vůbec nezměnila ... Boj dobra a zla se odehrává v každém z nás, každou vteřinu našeho života... není více dobra než zla ... obého je pouze tolik, kolik jsme schopni vidět, vnímat nebo vytvořit ... Zlu podléháme snáz než vytváříme dobro ..., a proto se zdá, že je zla více. Když konáš dobro, ani tě nenapadne truchlit nad tím, kolik zla se děje na světě....
- Asi máš pravdu starče v tom, že když člověk činí druhé šťastnými, necítí tolik tíhu světa...Ale s tím, že vždy je to tak prosté, nemohu souhlasit...
- Rozumím ... Mé zkušenosti však vypovídají o tom, že zlo se rychleji koncentruje narozdíl od dobra, které stále jakoby osamoceno bojuje s otázkou, kterou jsi mi na začátku položil .... A tak ztácí zbytečně sílu ... zlo nemá svědomí, nevnímá hrůzu, kterou působí ... Jeho cíl je jasný: zničit. Dobro má cestu k cíli složitější, neb na své pouti musí čelit pohledu na vše, co zlo zničilo a zároveň si udržet víru v to, že je schopno to znovu dát dopořádku ...
- Starče ... Tvé myšlenky jsou složité, ale díky za odpověď ... Zítra se vydám na další cestu ... Každý den zkusím učinit pět lidí šťastnými, překonám kus svého strachu ze zla a zbavím alespoň jednoho člověka lhostejnosti .... Myslím, že pro začátek je to dobrý způsob, jak čelit chmurným myšlenkám, co říkáš?
- Milý chlapče, umíš správně naslouchat. Nezbývá mi než ti popřát hodně štěstí a síly na cestu k tvému cíli. Nechť tě tvůj bůh provází... Dám ti jednu radu než odejdeš... Chceš-li, dobře si ji pamatuj: Zlo nelze nikdy podceňovat ... Budeš jen tak silný, do jaké míry dokážeš předvídat, jak velká nebezpečí tě na tvé cestě mohou potkat .. Budeš jen tak dlouho živý, dokud dokážeš odhadnout krutost svého nepřítele a předem se na ni připravíš. Nikdy nestrkej hlavu do písku ve slepé naději, že zlo se ti vyhne ... Tento vesmír nepřeje slabochům!
- Díky, starče ...vryl jsem si tvá slova hluboko do paměti ... nezapomenu na ně ... Věřím, že se jednou setkáme u veselejšího rozhovoru ....
- Já vím, proto se na toto místo stále vracím ...

Konec