Fajn

Fajn. Dívám se na to zleva zprava a stejně to vypadá pořád stejně.
Pozvala jsem si na to kamarádku, ale ta neviděla nic.
Fajn, je to tedy jen můj problém. Nikdo jiný jej nemůže vnímat tak jako já. Hmmm, fajn!
A dívám se na něj shora i zespoda a stejně jsem nic nevyřešila, je pořád stejný.
Ani se nepohl, ani o jediný centimetr!
Fajn... co s tím?
Zkusila jsem to rozebrat, ale děsně to bolelo, navíc ten problém tak křičel, že mi z toho vhrkly slzy do očí.
Fajn, co teď?
Nejde to posunout, je snad přilepený! A nejde vyřešit, no paráda!
A radila jsem se a nikdo na nic nepřišel.
Fajn, protože je to jenom můj problém, musím se s ním poprat!...
Aha! Už to mám! Když to nejde po dobrém, půjde to po zlém.
Fajn, "Pane Probléme", budu se s tebou prát.
Kutálíme se doleva doprava z kopce, po kamení, spadli jsme do ledové vody a někdo na nás šlápl. A při nárazu na hřebík ten problém sám parskl! A vypadlo z něj jedno jediné řešení: Poper se se mnou...