Smutný klaun...

Slyším i cítím, jak bušíš… Ne, prosím, nechtěj ode mě pryč. Srdce moje! Jsi jako klaun. Klaun, od kterého se očekává, že musí být veselý, a přesto když se jemu stane něco hodně ošklivého, je to smutný klaun. Vypadá tak smutně, až to drásá srdce. Srdíčko moje bušící a zklamané, co mám dělat? Nevidím sice tvou smutnou „tvář“, za to slyším tvůj žalostný zpěv, tvé srdceryvné bušení. Prochází to celým mým tělem, i konečky prstů u nohou pláčí. Celé tělo zpívá žalm. Lásko moje, viděl jsi někdy plakat klauna?