Čekání

Myšlenky pro 11.6.2005 23:59

Dívka stála u okna. Podívala se dolů, ale skrz podlahu, a uviděla hloubku. Projela pohledem zdí, potom nastala země. Hlína, kamení... a dál. Bála se. Možná to bylo peklo. Ale na to nemyslela. Až teď ji to napadlo. A bojí se sama sebe. Svých představ. Tehdy však jen zavřela oči a uhnula pohledem. A už to znovu nešlo vrátit. Stalo se to jen jednou. V životě.
Natáhla křídla, okno zmizelo a ona vletěla do tmy. Černé tmy, do níž však občas proniklo nepříjemné světlo pouličních lamp. Letěla do svobody.
Byla zima. Chlad prostupoval jejím tělem. Nechtěla být venku, ale nechtěla se ani vrátit. Možnost volby ji nudila. Má zemřít? Co ji ještě čeká? Stojí to za to? Sakra, co má dělat?
Byla naštvaná. Do očí se jí hrnuly slzy vzteku. Sténala...
Žárlila na ty úspěšné, šťastné i na tu tmu. Nevěděla, co má dělat. Čekala, co se bude dít................................. A ono nic.
Čekala...