Beznadějný případ 4. díl

Čas plynul jako voda a s Lukášem jsem byla už měsíc, ten nejkrásnější měsíc v mém životě. Rozdávala jsem úsměvy na všechny strany a máma s Laurou z toho měly neuvěřitelnou radost, prý jsem jim kvetla před očima. Čím déle jsme spolu byli, tím víc jsem přemýšlela nad svou minulostí. ,,Měla bych mu to říct." říkala jsem si neustále... Pomalu na něm totiž začínalo být vidět, že by v našem vztahu pokročil dál. Při mazlení se snažil, já však nemohla, mé myšlenky se vždy vrátily na otce... Vždy, když jsem mu chtěla tu odpornou událost vylíčit, začal básnit o různých výletech, jak spolu pojedeme na hory a k moři. Nechtělo se mi pak narušovat tu krásnou atmosféru. „Vždyť příště je taky den." řekla jsem si. Bohužel jsem to takhle odsouvala dál a dál... Sobotní den jsem vyprávěla vše Andy a hledala u ní pochopení, byla jsem naivní...

,,Já vážně nechápu na co čekáš ?" Vždyť je to už dva roky, to musí bejt v pohodě. A navíc ho máš přece ráda a já vim, že to taky chceš ! Tak neváhej moc dlouho nebo ti uteče za jinou a to bys určitě nechtěla." Asi bych jí za tyhle řeči měla vynadat, jenže já na ní jen mlčky hleděla a usoudila jsem, že má pravdu. ,,Máš recht, nechci ho ztratit a navíc to přece bude krásný ! Poprvé to přežiju a pak už to bude jen lepší." odpověděla jsem.

,,No, takhle se mi líbíš ! Víš, co bych já dala za to, abych prožívala to co ty ? Úlety z diskoték mě přestávaj bavit. Takže si toho kočko važ !!" Andy mi tímto dodala odvahu a já začala nenápadně sondovat, jestli bude večer volný byt.

,,Tak vzduch bude čistej. Ela odjela na chatu a máma má celej víkend noční." oznámila jsem Andy.

,,Bezva ! Tak jdem omrknout nějaký prádýlko, ať ho pořádně nažhavíš." Nikam se mi nechtělo, jelikož Andy je nákupní maniak a já pravý opak. Ani nějaké sexy prádlo mě nalákalo, mám radši pohodlí. Jenže jsem se Lukovi chtěla líbit a Andy byla v tomto směru zkušenější, tak jsem skákala jak pískala. Vybrala mi rudou soupravu i s podvazky.

,,No, ty budeš čičina. Já bejt chlap." smála se Andy.

,,Nech toho..." ona se však smála dál. ,, Jo a ještě ti pujčim ty černý boty na podpatku a bude to dokonalý !!" Ani jsem neodporovala a těšila jsem se až konečně vypadneme z nákupního centra.

,,Teď mě tak napadá, už jsi mu vůbec volala ?"

,,Ještě ne..." opět jsme začala váhat, jestli to vlastně chci.

,,Tak na co čekáš ? Dej sem mobil." vyrvala mi telefon z ruky  a rychle něco namačkala.

,,Cos mu napsala ?"Andy se začala smát, protože zprávu smazala z odeslaných a odmítla mi říct, co v ní bylo. Začala jsem ji mít plné zuby a zamířila jsem směrem na autobusovou zastávku.

,,To si tam rovnou můžeš jít sama." zasyčela jsem ještě na ni.

,,Můžu jo ? Já ráda půjdu, aspoň bychom si to oba pořádně užili !" a smála se čím dál hlasitěji.

,,Nebuď hned uražená, si dělám prdel, ne ?" utíkala za mnou,  já však byla pořád jako bublina. Na zastávku zrovna přijížděl autobus, bez váhání jsem do něj nasedla.

,,Jo a bude u tebe v šest, tak buď připravená, ty moje bublino. Čau !" zavolala na mě skrz zavírající se dveře. Vyplázla jsem na ni jazyk, na nic jiného jsem se nezmohla...

 

 

Dorazila jsem domů a plácla sebou na gauč. Představa, že má za dvě hodiny přijít Lukáš, mě děsila. Chtěla jsem to odvolat a prádlo zahodit. V tu chvíli mi však dorazila smska.

,,Ahoj lasko, moc se na dnesni vecer tesim! Vezmu vinko. Miluju te moc." Zpráva od Lukáše mě moc potěšila a na večer jsem se začala opět těšit. Po horké vaně, která mě nakopla jsem poklidila a rozmístila po bytě svíčky. Blížila se hodina H, tak jsem na sebe hodila prádlo a přes něj župánek. Prohlížela jsem se v zrcadle a najednou zazvonil zvonek. Rychle jsem do sebe ještě kopla panáka a řekla si „Ty to zvládneš !" a utíkala jsem otevřít dveře.

,,Ahoj, pojď dál." Lukáš na mě vykulil oči a podal mi kytici rudých růží. ,,Páni, tobě to sluší, lásko!"

,,Děkuju." i přes kompliment jsem se v tom pořád cítila nesvá. V hlavě mi však stále blikala slova od Andy „Chceš snad, aby šel za jinou ?"

Došli jsme do pokoje a Lukáš se suverénně posadil na postel. Já mezitím dala květiny do vázy a sedla si na druhý konec postele. ,,Děje se něco zlato ?" a přisedl si ke mně.

,,No já... nedáme si to víno ?" Podala jsem Lukášovi vývrtku, aby víno otevřel, já zatím zapálila svíčky.

Pak jsem nám nalila a sedla si k němu na postel.

,,Tak na nás, lásko !" řekl a políbil mě. V duchu jsem si vzdychla a odhodlala jsem se, abych mu vše řekla. ,,Musím ti něco říct, je to moc důležitý..." Lukáš jakoby nevnímal.  Odložil skleničky na stůl a objal mne. ,,Teď ne, lásko, povídat si můžeme potom." Svlékl si kalhoty i s košilí a natáhl se na postel. Kopla jsem do sebe zbytek vína, odhodila jsem župan a zaplula pod deku.

,,Co blbneš ? Neschovávej to svoje krásný tělíčko !" Odkryl deku a začal mě líbat po celém těle. Uvolnila jsem se a začala jsem si to užívat. Lukášovi to přestávalo stačit a jeho ruka zamířila k mým kalhotkám. Bylo to jako bych se probudila do zlého snu, vzpomněla jsem si na TU hnusnou noc.

Odtrhla jsem se o něj a začala brečet. ,,Promiň, já nemůžu."

,,Udělal jsem něco špatně ?! Já už vážně nevím, co s tebou pořád je. Přestává mě to bavit." Takhle naštvaného jsem ho ještě neviděla. Slzy mi tekly proudem...

,,Nebul, já radši jdu. Měl jsem jít stejně na pivo." Oblékl se a odcházel.

,,Stejně ti šlo jenom o sex, co ?" zakřičela jsem na něj. ,,Nejde, ale pochop, že to ke vztahu patří a já jsem taky jenom člověk." Teď jsem začala být vzteklá zase já a začala jsem ho tlačit ke dveřím.

,,Vypadni a najdi si nějakou jinou kurvičku, která bude mlčet a skákat jak ty pískáš ! Nedokážeš mě vyslechnout, natož pochopit !!"

,,Zlato, já chápu, že je to poprvé a že máš strach, ale dělat kvůli tomu takovou komedii, to jsem ještě vážně neviděl. Dej mi vědět, až se uklidníš." Naklonil se a chtěl mi dát pusu, já však uhnula.

,,Tak to se načekáš, já už tě nechci vidět !" Zabouchla jsem dveře, sklouzla k zemi a brečela dál. Chtěla jsem být neviditelná a někam zmizet. Najednou jsem si vzpomněla na kluky z kapely a bylo mi smutno. ,,Vždyť já je celou tu dobu zanedbávala kvůli takovýmu kreténovi !" Rozhodla jsem se, že bych to mohla napravit. Oblékla jsem se, opláchla jsem si obličej a vydala se směrem ke zkušebně. Venku zrovna začalo poprchávat a foukat vítr, což mi připomnělo větu z jednoho filmu -„Láska je jako vítr, není vidět, ale je cítit." Slzy se mi opět draly do očí, ale podařilo se mi je s pomocí cigarety zadržet. Už jsem stála před dveřmi do zkušebny, když jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak budou kluci reagovat. ,,Nejsou na mě naštvaný ?" honilo se mi hlavou. Napadlo mě, že bych to otočila a šla zase domů, ale touha vidět kluky byla silnější. A tak jsem vzala za kliku...

Hned když jsem otevřela dveře, dýchla na mě ta skvělá atmosféra a já nechápala, že jsem tady tak dlouho nebyla. Kluci seděli mírně opití na pohovce a poslouchali hudbu. Měla jsem takovou radost, že je vidím, ale oni ji se mnou nesdíleli, teda kromě Toma, který se hned rozzářil.

,,Čau, co ty tady ? Ty si nás ještě pamatuješ ?" řekl Rob

,,Omlouvám se, moc mě to mrzí, už je mezi námi stejně konec." a ze všech sil jsem se opět snažila zadržet slzy. Najednou se zezadu vyřítila Andy se svými pipinkami. ,,Cože ? Konec ? Proč ?!"

,,Nechci se o tom teď bavit..." Andrea mě však nenechala. ,, Dělej řekni, chci všechno vědět ! Co se stalo ?"

,,Nech jí bejt, pojď si sednou k nám, Mar." řekl Tom a já se vedle něj posadila. Ihned mne objal.

,,Tak si trhni nohou. Zkazila jsi nám párty, byli jsme akorát do počtu !" viděla jsem, jak po mně Andy zlostně kouká, nejspíš i žárlila, jelikož Tom se jí vždycky líbil.

,,Uklidni se ! Jestli se nudíš, můžeš jít pryč." řekl Marek. Strašně moc jsem si přála, aby vypadly.

,,Fajn, tak my jdeme ! Tome, jdeš s náma ?" řekla Andy. Tom se na mě podíval a já hned poznala, že tady zůstane s námi. Když holky odešly, tak jsem klukům vše řekla. ,,To je kretén a on o tom věděl ?" Zavrtěla jsem hlavou. ,,Chtěla jsem mu to tolikrát říct, ale nikdy mě nepustil ke slovu. Chtěl mě akorát do postele."

,,Já z něj měl už tenkrát na tý párty divnej pocit." řekl Tom a já ho chytila za ruku.

,,Trošku to rozjedem, co říkáte ?" pronesl Robert. Marek se hned chytil, vytáhl vodku a nalil nám pánaky. ,,Na nás čtyři, že jsme zas konečně spolu !" řekl Tom.

,,A už nikdy bez sebe !" dodala jsem. Alkohol na nás začal působit, tak jsme začali tancovat a dělal různé kraviny. ,, Tak strašně moc jsme mi chyběli, kluci !"

,,Vždyť ty nám taky, s Andreou to stojí za prd." řekl Marek a všichni jsme se smáli.

,,Já mám dost, nevím jak vy." a svalila jsem se na pohovku. Kluci pořád trsali. Za chvíli za mnou přišel Tom a já si na něj položila hlavu. Začal mne hladit ve vlasech a já se cítila skvěle. Navíc od chvíle, kdy jsem o Lukášovi mluvila, jsem si na něj ani nevzpomněla. Přemýšlela jsem o tom, že k sobě třeba s Tomem patříme, máme stejné záliby, kamarády... „Vždyť je to tak báječnej kluk !" říkala jsem si. Zvedla jsem se a díky alkoholovému opojení jsem mu dala pusu. Chvíli jsme se na sebe dívali a já si pak na něj znovu lehla. ,,Motá se mi hlava, promiň." Tom mne hladil dál a já během pár minut usnula s úsměvem na tváří...

Ucítila jsem teplo a zároveň i vlhko na své tváři. Otevřela jsem oči a opravdu, nezdálo se mi to. Stále jsem ležela ve zkušebně na gauči a hlavu položenou na Tomovi. K mé smůle to opravdu nebyl Lukáš...

,,Mary, vstávej ." snažil se mě Tom znovu probudit polibkem.

,,Promiň Tome, ale tohle nejde, aspoň ne teď. Je to všechno moc čerstvý..."

,,Ale včera přece..." nenechala jsem ho doříct větu. ,,Byli jsme opilí a alkohol přece někdy dělá divy."

,,Jenže já jsem to myslel vážně. Vždyť já tě mám rád. Od první chvíle."

,,Tome, nezlob se. Já mám ráda Luka. Pořád."

,,Ublížil ti, nezaslouží si tě!"

,,Máš pravdu, ale mně je v životě asi souzeno, aby mi ostatní ubližovali. Já si nezasloužím bejt šťastná!" oblékla jsem si bundu a mířila jsem směrem k východu.

,,Mluvíš nesmysly.  A kam jdeš?"

,,Musím už jít. Máma bude mít strach. Pozdravuj kluky až se vzbudí. Čau." U dveří jsem se ještě ohlédla a Tom stál pořád na místě a se ztrápeným obličej se za mnou díval, bylo mi ho líto, ale své city prostě ovládat neumím. Jsem taky jenom člověk.

Doma prázdno, nikde nikdo. Máma asi ještě práci, ségra na chatě. Byla neděle. Odporná neděle. Nemám tenhle den ráda. Napustila jsem si horkou vanu a zůstala v ní do chvíle, než byla voda studená, také jsem uvažovala o tom, že bych se třeba utopila, jenže na to se mám moc ráda. Vykoupaná jsem si vzala prášek na hlavu. Přála jsem si vzbudit se z tohohle děsného snu, že když oči zavřu a pak zase otevřu budu zase ta šťastná zamilovaná holka...