Smutné...krásné...pravdivé. Taky mám takový lidi, kteří mi nechybí...Jako staré věci, které nechceš vyhodit, a tak je schováš do krabice a uložíš na půdu...A už si na ně nikdy nevzpomeneš...
11.09.2006 22:58:00 | Darwin
Já vím, že tě to, Ginny mrzí, ale jen se na mě podívej, můžu žítt s vámi, když jsem jiná? Můžu žít s někým, s kým neumím žít? Je to lepší, že už je konec, vím, že spoustě lidí budu chybět, ale některým ne, i po tobě mi bude smutno, ale po druhých ne...
05.08.2006 18:13:00 | Aaliyan
Máš různé nálady a spoustu tváří, jednáš a cítíš hodně impulzivně a emotivně, a já si tě ani jinak neumím představit. To, co jsi napsala, naprosto chápu. Taky jsem myslela, že nedokážu jít dál, ale život tě sám popostrčí, nedovolí ti zůstat stát na místě. Neupínej se k minulosti, pokud za to nestojí - a piš, protože ti to pomáhá srovnat se sama se sebou i se světem kolem tebe.
20.07.2006 18:46:00 | Gina Rocca
Není to unáhlené, po prvních třech týdnech v prázdniny jsem si uvědomila, že se už s nimi neuvidím, takže nemusím skrývat pravdu a to, co jsem napsala je proto, že už se na víc nezmůžu.
20.07.2006 10:52:00 | Aaliyan
Bezpochyby dobře napsané...nevim proč..ale je mi to tak trochu líto...totiž...jestli to neni jen chvilková nálada...tak se bojím že je to trochu unáhlené...ale..to není moje věc...piš dál Andreo...at mám o číst...=)
20.07.2006 09:39:00 | Košťák David
Je to asi podle pravdy, že? Fakt pěkně napsané a navíc to má i takový ten náboj... Tleskám!
19.07.2006 18:34:00 | Sokolička