Tam, kde si přála být

Tam, kde si přála být

Anotace: smutný příběh o dívce...

Poílbila ho na čelo a zamávala, kdyby věděla, že mává naposled, nikdy by ho na tu cestu nepustila. „Mám tě ráda, tati…“ rozplynula se slova ve vzduchu. Otec nastartoval naleštěné BMW, pousmál se na dceru a odjel.

Plynula minuta za minutou a Sára se dívala do prázdna. Tolik si přála odjet do Olomouce s otcem, ale když už byla oblečená a namalovaná, zjistil, že před ním zatajovala svého přítele. Ale mohla mu to snad říct? Měla strach, že ho zavrhne, jen kvůli tomu, že má matku v kriminále. Vždyť Tomáš byl tak hodný. Neublížil by ani mouše. Vždy, když byla Sára s ním, byl milý a pozorný. Romantik. Tátu však ta zpráva, že s ním chodí, natolik rozzuřila, že z výletu do Olomouce se stala jen a pouze služební cesta. Lehla si do postele a otevřela deníček, jen tam se mohla vypsat svému trápení. Potom někdo zazvonil u dveří. Byl to Tomáš. „Láskooooo,“ objal ji kolem krku. Pevně ho objala a vyzpovídala se mu z ranní hádky. Bylo vidět, že je smutný. Kvůli své matce zažil spoustu problémů. A ztratit svou lásku? Ne, to by nevydržel. Byla by to poslední kapka. Políbil ji na víčka a rukou ji hladil po šíji. Spokojeně se mu stulila do náruče. A proud slz se pomalu zastavil.

„Slečna Sára Kloudová?“ podíval se se zasmušilým výrazem policista. Sáře se udělalo mdlo. „Co – co - co se stalo?“ vykoktala ze sebe a sesunula se na stoličku. Tomáš k ní přiběhl a policista si ho přeměřil podezřívavým pohledem. Znal případ jeho matky. Vražedkyně. „Váš otec měl autonehodu a bohužel, nepřežil to…“ odmlčel se. Sára začala křičet. „Neeeee, neeeeeeeeeee…“ bouchala pěstmi do Tomáše, který se ji snažil uklidnit. Policista jim podal vizitku a aniž by dal najevo jakoukoliv lítost, řekl: „Až se slečna uklidní, zajděte k nám, potřebujeme vše sepsat.“ A odešel.

Seděla tiše na posteli a koukala do prázdna. Kolem ní jen bílé stěny a nic. Naprosto nic. Stěny léčebny. Svíraly ji. Bála se. Ale copak ji někdo poslouchal? Pořád jen slyšela: „Jsi nemocná, musíš se uzdravit…“ Ale copak ona chtěla? Jediné její přání bylo zemřít. Kdyby se s ním nepohádala. Kdyby před ním nic neskrývala. Kdyby…

Kdyby život nebyl životem a kdyby se mělo na světě dít jen to dobré, nebyl by to svět. Kdyby však někdo dokázal dívce pomoct, nebyla by teď tam, kde je. Leží vedle svého otce v hrobě. Na druhou stranu, je tam, kde si přála být…
Autor Agnesita, 28.07.2006
Přečteno 393x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře
líbí

Je to strašně smutný, ale zase naopak hrozně hezký. Opravdu se ti to moc povedlo.

04.08.2006 19:04:00 | Slocky

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel