10 sekund

10 sekund

Stojím proti tobě a hledím ti do tváře. Jedinečný okamžik. Takováto chvíle se již opakovat nebude. Stojíš…..Jednu ruku v bok druhou volně svěšenou podél těla pánevní kost lehce vyhouplou do strany a zbytek tvého těla dorovnává křivku tvé postavy tak aby tvá hlava stála rovně a mohla se dívat na svět pěkně zpříma a zvysoka. Vítr si lehce pohrává s tvými hebkými rozpuštěnými dlouhými vlasy a vhání pramínky těch hedvábných nití do tvého obličeje, který pořád vyhlíží s tou svoji jistou arogancí a všeobecnou neporazitelností. Ani koutek u tvých plných růžových plných rtů se neodváží pohnout aby nedal najevo tvůj skutečný stav. Jen tvé velké modré oči prozradí že se v těch 10 sekundách našeho dlouhého pohledu ve tvojí hlavě prožene snad milion různorodých myšlenek a ty zachytíš jen jednu a řekneš „AHOJ“.