SEN NEBO SKUTEČNOST ?

„Bylo to super.“ Zašeptá Hanka, ještě jednou Michala políbí. Potom už jí nezbude nic jiného než vzít si tašku, vyskočit z auta a upalovat domů, protože už má několik minut zpoždění a je jí jasné, že pokud je doma táta, jen tak jí to neprojde. Nabrala tedy směr “domov“ a už si to šinula ulicí ozářenou matným světlem pouličních lamp. Snažila se jít tou nejkratší cestou, proto zahnula za roh krámku s pečivem a za méně než deset minut stála před velkou bílou vilou, v níž ještě svítilo několik oken v přízemí. Váhavě přistoupila k domovním dveřím, nalehla na zvonek a jen se modlila, aby táta nebyl doma. Po několika vteřinách už zaslechla pleskot něčích nohou na plovoucí podlaze v předsíni, v příštím okamžiku se před ní otevřely dveře a Hanka si mohla oddechnout, že táta není doma. Kdyby totiž byl, dávno by se vyřítil z domu a vrazil jí pár facek.
„Kde jsi byla tak dlouho? Proč jsi se aspoň neozvala? Buď ráda, že táta není doma, ten by ti dal!“
„Promiň, mami, nějak jsem se s Luckou zapovídala a ani jsem si nevšimla, že už je tolik hodin.“
„No dobrá. Aspoň že jsi doma. Honem se převlékni a jdi spát.“
Hanka na nic nečekala, vyzula si tenisky a už se řítila po schodech do druhého patra, kde se nacházelo její království.
V pokoji za sebou zavřela dveře, opřela se o ně, přivřela oči a se zadumaným výrazem se svezla až na zem. Dnes to s Michalem bylo opravdu krásné. A o tolik jiné než kdy jindy. Musela na něj stále myslet. Michal byl tak skvělej. Měl pěknou postavu, hnědé vlasy a pronikavě modré oči. A Hanka ho k zbláznění milovala… Otevřela oči. Vždyť stále sedí u dveří! Zvedla se tedy a přešla ke skříni s oblečením, odkud vytáhla svoje oblíbené triko na spaní. Nebude přece spát v pyžamu jak malá holka! Vždyť je jí 16! Jo 16.... povzdechla si. Proč jí jen nemůže být o něco víc? Všechno by hned bylo snazší. Nemuseli by se s Michalem pořád někde schovávat jako nějací trestanci. Michal je totiž o deset let starší. Ach jo…. zas na něj myslela... na to, jak se jí dnes dotýkal, líbal ji a říkal, že ji miluje. Hanka ho taky moc milovala, a proto mu právě dnes dala to nejcennější, co měla. Ano, právě dnes se s Michalem poprvé milovala. Viděla to před sebou jako nějaký film. Najednou však viděla něco úplně jiného, to co už tolikrát. Jak jí přijde SMS a ona si ji chce přečíst. Za chvilku se však otevřela oči a zjistila, že už je ráno. Zas to byl ten její hloupej sen. Nikdy se nedozvěděla, co v té zprávě stojí.... jako každý den nad tím jen mávla rukou a odloudala se dolů do kuchyně nasnídat. Na stole jako vždy našla jakousi zdravou výživu, o které si její máma myslela, že je nejlepší. Hanka ale tahle “zdravá“ jídla nesnášela... musela to ale sníst, jinak by ji tam máma držela klidně hodinu, a to si nemohla dovolit, chtěla přece jít ven s Michalem. Dnes spolu budou celý den, protože Hančina máma za chvíli odejde do práce a vrátí se až pozdě večer, no a Hančin táta je nejspíš dlouhodobě pryč.
Když měla konečně Hanka byt volný, začala se chystat. Zbývala jí asi hodina, než si pro ni přijede Michal, a proto běžela do svého pokoje a za chvíli už se hrabala ve skříni, aby vybrala to nejlepší oblečení. Vtom jí ale zazvonil mobil. Odhodila tedy tričko, které si právě kriticky prohlížela, a přešla ke stolu, na kterém se nacházel její Siemens S65. Přišla mi zpráva, říkala si pro sebe a už mačkala tlačítko “otevřít“. Nějak se to ale zaseklo a teprve po chvíli bušení do přístroje si mohla přečíst krátkou zprávu: JE KONEC! JSI PRO ME PRILIS MLADA A JA UZ STJNE DOSTAL TO CO JSEM CHTEL. A DOSTAL JSEM TO VCERA VECER KOTE. DOUFAM ZE JSI NEMYSLELA ZE Z TOHO BUDE NECO VIC. SBOHEM... Nemohla tomu uvěřit! Bylo to jako v tom jejím snu! Vždyť to je ta zpráva, co nešla otevřít ! .... Do očí jí vyhrkly slzy. Nevěděla co dělat. Vždyť Michal pro ni byl všechno. Milovala ho celým srdcem a teď? Vše je pryč! Vše se zhroutilo jako domeček z karet… Hanka celá hysterická běžela do koupelny, otevřela skříňku s léky a za chvíli už polykala všechno, co našla… najednou se jí udělalo strašně krásně a ona dopadla na studené dlaždice. Kolem ní se to točilo, podlaha se houpala a Hance hlavou prolétla jen dvě slova. Přesně jak to psal Michal..... JE KONEC !