Až jednou ...

Až jednou ...

Anotace: ...

Víš.. já… často přemýšlím o tom, co bych dělala, kdyby se ti něco stalo, co bych ti řekla, kdybych mohla být poslední člověk, kterého bys spatřil. A naopak co bych ti řekla, kdybych umírala já… Vím, že kdyby se mi něco stalo a já bych věděla, že už tu dlouho nebudu, přála bych si, abys byl co nejdéle se mnou, abych si pamatovala tvůj smích, tvoji vůni, tvé krásné oči a sladké rtíky..
Ale bojím se toho, že bych se Tvého příchodu nemusela dočkat. Říká se, že by každý člověk měl říci všem, které má rád, co k nim cítí, aby jednou nebylo už pozdě.. No jo, snad ale za cenu toho, že bys měl někoho ztratit… Mám Tě ráda… Pro někoho je to věta, jako jedna z tisíce, kterou vyslovuje snadno, pro druhého to může naopak znamenat mnohem více. Ode mě samotné víš, že Tě ráda mám, tím druhým způsobem… Vždy.. teda zpravidla to bývá pouze z té jedné strany.. Tudíž, ne vždy je ta láska opětovaná… Mě samotnou by zajímalo, kolik těch párů, co se vodí za ruce, jsou doopravdy šťastných… Mně osobně to štěstí nepřálo… Řekl jsi mi.. Mám Tě rád, jako fajn kamarádku… Ano jako kamarádku, ale já chtěla vždycky víc… ty to víš…
Zajímalo by mě, jestli kdyby se mi něco stalo, bys pro mě uronil aspoň slzičku, jestli by sis někdy posteskl a řekl, že Ti chybím…. Já už bych tu ale nebyla… Koukala bych na Tebe ze shora a chránila Tě…
Nechci pomyslet na co, co bych dělala, kdyby se stalo něco Tobě,… Vím, že když si neměl náladu a dával mi to jasně najevo, já nechtěla připustit, aby ses trápil.
Je pravděpodobné, že jsem mnohdy otravná, ale to poslední, co bych chtěla, je to, abys byl smutný… Je to zvláštní, ale ještě se mi nestalo, že bych si na někoho tak rychle zvykla a připnula ho k srdíčku jako Tebe, v mnohých věcech si mi ukázal, jak se věci mají a pomohl jsi mi vybrat tu správnou cestu, abych nezakopla… A já bez jakéhokoli váhání se dala po tvých stopách…
Jenže jak sám víš.. všechno hezké jednou končí a já se bojím toho, že i to naše kamarádství jednou nabude konce. Říká se, že na konci každého mostu čeká něco nového, proto se toliko nebojím. Jediné, co mě trápí, je, abych Tě nikdy nemusela vymazat ze svého života, patříš do mého srdíčka plným právem, děkuji Ti za všechno, co jsi musel pro mě obětovat, co si musel udělat pro to, abych byla šťastná, nedokážu ti to popsat, jak důležitá pro mě jseš osoba… Miluji Tě jako kamaráda, miluji Tě jako člověka, který pro mě obětoval kus svého života, miluji Tě pro to, jaký jseš… DĚKUJI
Autor Kety, 09.10.2006
Přečteno 369x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

To je krásné vyznání...možná jednou bude ráda, že jste byli, nebo jste "jen" kamarádi, vztahem se to pouto někdy zlomí a ikdyby jeden z vás nebyl (buď živ, nebo odstěhovaný) budete si vždycky na sebe pamatovat. Ztratila jsem (navždy) kamarádku před 9ti lety a dodnes(ikdyž to zní jako klišé) žije v mým srdíčku a ve vzpomínkách tak se neboj...a přeju ti ať jsi šťastná..máš hodně...pravého přítele.

12.10.2006 16:05:00 | Jahudkka

líbí

tohle mi silně připomíná vztah s jednim člověkem..s Lukášem..taky se tohle děje..a tak sem si u toho trošku pobrečela..moc pěkně napsaný!!!

11.10.2006 19:14:00 | 00iii00

líbí

je to krásně napsaný.. oslovilo mě to-všechno..všechny slova,mi připomínají můj vztah k jednomu člověku.. citím to naprosto podobně,jak ty popisuješ.. děkuju..je to fakt krásný..

09.10.2006 20:30:00 | Terry

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel