Zlo

Plesk, plesk... facky lítají, pěsti buší a z úst vylétají démoni nadávek. Proč? Lidi prostě nemají úctu. K sobě, ani k ostatním. Bum, plesk, mlask. Facky dopadají rychle, aby pomohly zaplašit pochybnosti. Čím se provinila ta druhá osoba? Ničím. Člověk s ďáblem v těle ještě pořád bije. Ten druhý se mu svou nenávistí hravě vyrovná, ale jen v duchu. Nemá takovou sílu. Vší silou své nenávisti se snaží neplakat. Červené granáty mu vybuchují v hlavě. Kdyby ho tak mohl aspoň uhodit, aby útočník pocítil trochu té bolesti, kterou rozdává. Bojovník přestává a vítězoslavně odchází, aniž by věděl, co vlastně vyhrál. Druhý se snaží alespoň chvíli neplakat. Nebolí ho tělo, ale duše. Každá facka, každá pěst nechala v duši velký krvavý šrám. Kap, kap... slzy dopadají na krví potřísněnou zem. Křivda zasela do srdce semínka nenávisti, srdce ztvrdlo a uzavřelo se.

Plesk, plesk... facky lítají, pěsti buší a z úst vylétají démoni nadávek. Tentokrát to je ale oběť, kdo rozdává rány. Ze semínek už dávno vyrostli démoni zla...