Mě se to moc líbí a myslím, že žádné vysvětlení nepotřebuji. Když si dám dohromady tvůj věk, představím si tvé prarodiče, typnu si druhá světová válka? Odchod na frontu nebo odsun do tábora, ze kterých pro mnoho nebylo návratu? Cokoliv z toho si umím představit a nepotřebuji vysvětlení. Mám ráda takové jen letmé náznaky, obzvláště u věcí, které jsou pro člověka natolik osobní, že si jejich podstatu, z pochopitelných důvodů, chce nechat pro sebe. :O)
09.02.2014 12:36:01 | Tichá meluzína
Mám rád, když někdo popisuje zvláštní historii jednotlivých lidí... A nepřijde mi, zase tak nevysvětlitelný konec, naopak, je pěkně tajemný :o)
16.02.2007 16:09:00 | Brouzdal
možná jsem nečekala ten konec...asi jsem celou dobu doufala, že se za ruce budou držet stále...jen jestli to vůbec jde...ale jo, já tomu věřím :-)...
je to hezky popisné, možná spíš pocity než povídka, dějově je to slabé, klasický příběh, klasický konec...ale popis kolem se mi moc líbí...navíc sama neumím vymyslet pořádný děj...
beru to jako krásný vzpomínkový sen plný všech barev...pro mě asi za 80
05.02.2007 21:24:00 | Barbara Smílová
oči široce otevřené...změnila bych široce...oči její dívaly se všemi směry, však prázdnotou zely...vodní hladině jezírka...zkus to tolik nezdrobňovat...neviděla ji a přesto ji pálila do rukou...neopakuj slova, ubírá na efektu...máš moc hezký konec, ale dávej pozor na často opakující se zájmena...
23.10.2006 18:23:00 | makik
Je to dobře napsané, o tom žádná, ale trochu mi uniká ten smysl. On ji tedy opustil? Dostala válečný telegram? Prostě se na ni vykašlal, nebo se za tím skrývá něco úplně jiného?
Řekl bych, že chyba je jenom v tom, že Tě znám, kdybych nevěděl, kdo jsi, přechroustal bych si tu povídku fanazií a nějaký výsledek by vyskočil sám, takhle jsem trochu na rozpacích...
Ale každopádně je to dobré, četlo se mi to hezky...
23.10.2006 07:32:00 | Daniel S.