Vzpomínka...

Vzpomínka...

Anotace: stalo se kdysi dávno...

Byl vlahý podvečer. Parkem se linula omamná vůně šeříků a rozkvetlých stromů a nad hlavou mi zpívali ukolébavku poslední ptáci, kteří ještě nešli spát. Jejich teskná krásná píseň proplouvala mým vědomím spolu se vzpomínkami na dávnou minulost. Několikrát jsem zamrkala, abych setřásla slzy, které se mi vetřely do očí. Bylo to krásné a smutné, ale bylo to skutečně tak?

Před mnoha lety se tu procházela a těšila se zpěvem ptáku stejně jako já. Měla černé vlasy a byla krásná. Oči otevřené, ale prázdné, byla slepá a přesto viděla svým velice zvláštním a tajným způsobem. A každý večer, i když bylo chladno, pomalu kráčela kamennými cestami a vnímala zelený svět okolo sebe.

Sledovala jsem svůj odraz na vodní hladině jezírka, zvlněný křídly líně plovoucích kachen, a opírala se o starou rozeklátou vrbu. Bůh ví, kolik let už tady stojí, kolik kruhů času bych napočítala v nitru jejího kmene. Možná, že právě tady tenkrát stál a opíral se jistý mladý muž, který pomohl dívce, když uklouzla po vlhkých kamenech.

„Jste v pořádku?“ Řekl a chytil jí za ruku. „Nic mi není.“ Řekla překvapená a zachvěla se. Jeho ruce byly tak jemné a z jeho šatů voněl terpentýn a barvy. „Nechtěl jsem s vámi mluvit,“ potichu pokračoval. „Rád se na vás dívám. Víte, maluji obrazy a právě jsem chtěl namalovat vás." Držela ho za ruce a cítila se šťastná jak nikdy před tím. Setmělo se, ale oni světlo nepotřebovali.

Tak uplynula noc pod zářící hvězdnou oblohou. A byla krásná a teplá, jako ty letní bývají. Den za dnem se pak spolu na tom místě scházeli, uprostřed voňavých stromů, a věřili na život.

Jednoho dne přistoupil mladík k dívce a vložil ji do ruky obálku s chladnou pečetí. Neviděla nic ale přesto ji pálila její temně rudá barva. Pochopila, musel jít. Neřekla nic, ústa jí svázal smutek, a oči se naplnily slzami. „Sbohem,“ řekl a vtiskl dívce na rty poslední polibek.

Ona pak sama bloudila rozkvetlými uličkami, s prázdným výrazem ve tváři, sedávala pod krčícím se stromem a hledala to, co tam kdysi ztratila...
Bylo to naposled, kdy se moje babička s dědečkem potkali.
Autor Magna, 21.10.2006
Přečteno 444x
Tipy 2
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Mě se to moc líbí a myslím, že žádné vysvětlení nepotřebuji. Když si dám dohromady tvůj věk, představím si tvé prarodiče, typnu si druhá světová válka? Odchod na frontu nebo odsun do tábora, ze kterých pro mnoho nebylo návratu? Cokoliv z toho si umím představit a nepotřebuji vysvětlení. Mám ráda takové jen letmé náznaky, obzvláště u věcí, které jsou pro člověka natolik osobní, že si jejich podstatu, z pochopitelných důvodů, chce nechat pro sebe. :O)

09.02.2014 12:36:01 | Tichá meluzína

líbí

Mám rád, když někdo popisuje zvláštní historii jednotlivých lidí... A nepřijde mi, zase tak nevysvětlitelný konec, naopak, je pěkně tajemný :o)

16.02.2007 16:09:00 | Brouzdal

líbí

možná jsem nečekala ten konec...asi jsem celou dobu doufala, že se za ruce budou držet stále...jen jestli to vůbec jde...ale jo, já tomu věřím :-)...
je to hezky popisné, možná spíš pocity než povídka, dějově je to slabé, klasický příběh, klasický konec...ale popis kolem se mi moc líbí...navíc sama neumím vymyslet pořádný děj...
beru to jako krásný vzpomínkový sen plný všech barev...pro mě asi za 80

05.02.2007 21:24:00 | Barbara Smílová

líbí

oči široce otevřené...změnila bych široce...oči její dívaly se všemi směry, však prázdnotou zely...vodní hladině jezírka...zkus to tolik nezdrobňovat...neviděla ji a přesto ji pálila do rukou...neopakuj slova, ubírá na efektu...máš moc hezký konec, ale dávej pozor na často opakující se zájmena...

23.10.2006 18:23:00 | makik

líbí

Je to dobře napsané, o tom žádná, ale trochu mi uniká ten smysl. On ji tedy opustil? Dostala válečný telegram? Prostě se na ni vykašlal, nebo se za tím skrývá něco úplně jiného?
Řekl bych, že chyba je jenom v tom, že Tě znám, kdybych nevěděl, kdo jsi, přechroustal bych si tu povídku fanazií a nějaký výsledek by vyskočil sám, takhle jsem trochu na rozpacích...
Ale každopádně je to dobré, četlo se mi to hezky...

23.10.2006 07:32:00 | Daniel S.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel