Malý příběh

Není pět nebo šest divů světa, ale jen jeden: LÁSKA….. já jsem to nevěděla a chovala se tak,že se zhroutil..nový už na ruinách nepostavíš..

Láska je jako tenká nit, která se snadno přetrhne. Dá se navázat, ale uzel tam zůstane.... Napořád…..myslím že tohle jsme ani jeden nechtěli,nebo ano?Každý jsme chtěli něco úplně jiného,až jsme toho dosáhli.Ale už ne jako pár,ale každý sám

Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, aby nevěděl, jak moc tě to bolí…... tak dělejte usmívejte se na mě!Tohle mi asi nikdo z vás neodpustí

Aby byl člověk šťastný, musí mu ke štěstí stále něco chybět…. chybíš mi..přesto,myslíš že jsem štastná??něco je špatně..(chyba Matrixu)

Neštěstí zdrtí jen toho, kdo se dal oklamat štěstím…. když ono to štěstí s tebou bylo tak krásné...no řekněte,kdo by se nenechal zlákat?

Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných….. Proč jsem jen byla slepá?Já jsem to vidět nechtěla,chtěla jsem vidět jen svůj štastný svět.Teď pro změnu zavírají oči jiní...

Život je jako hodina matematiky, počítáš, počítáš, až zjistíš, že jsi udělal chybu, chceš začít znova a vtom zazvoní....Poprvé v životě lituju,že matika je tak krátká....život je příliš krátký a my děláme příliš mnoho chyb

Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní…. tohle je přesně pro tebe..zamysli se

Až přijde den, který na kusy rozbije tvůj sen,
buď silák a nebreč, zatni pěsti,
vždyť střepy přinášejí štěstí!....... Nebo neštěstí??Jak to je?

Teprve až když slunce zakryje mrak, poznáš, jak krásně hřálo….... Neovladatelně se třesu..je to jenom zimou? nebo snad strachem z neznáma?Strachem z toho,jak to zvládnu bez těch,co žili jakoby za mě?

Nikdo není tak chudý, aby nemohl darovat usměv… co když každý úsměv strašně bolí? Co když jsem zapomněla, jak se směje od srdce a ne protože se to od tebe očekává??

Jen to je ztraceno, čeho se sami vzdáváme!... vzávám se nových zítřků,vzdávám se radosti,vzdávám se nás

Dum spiro, spero! (Dokud dýchám, doufám!)… přestávám dýchat. Není pro koho dýchat a v co doufat

Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná!.... Ten sen s tebou byl tak krásný až na to probuzení,probuzení bez tebe,no,nedá se to slovy popsat

Vždycky se najde důvod proč žít... i když je to třeba jen vůně květin...... ano vždy se najde důvod,i když i ten časem zmizí,nechá tě tu samotného.Příjde další..snad

Nikdy neměj strach ze stínů. Prostě znamenají, že někde nablízku svítí světlo….. Ale kde?? Kde teď svítí? Proč na moje srdce padá dlouhý,temný stím?

Je lepší zemřít pro něco než žít pro nic………. tak to je teď lepší umřít…

Láska je jako slza - rodí se v oku a padá k srdci……. Kam se ta naše slza zatoulala??

Láska se rodí v oku a umírá na rtech………. naše umřela na půli cesty...setřela jsem ji..omylem...odpusť mi

Jsem na dně, konečně se mám od čeho odrazit..... musím se s tím vyrovnat,nelitovat se a konečně začít žít.