jak jsem krájel...

do tenkých plátků...

 

to zas jednou byla
temná a lezavá noc
prosycená mrholením
které nevidíte ani necítíte
ale během chvíle
jste provlhnutí na kost
stěrač na střešním okně
jen zlověstně skřípal
reflektor na čele mi poblikával
jako lojová lampa
topení netopilo
a rádio komunikovalo
jen v němčině…

to mě přesvědčilo
že lepší už to nebude
tak jsem oblík bundu
a vyrazil na procházku…

venku to bylo podobné
připomínalo mi to liberálního demokrata
co vypadá jako pstruh
který vyhrál soutěž
v pití burčáku
nudnější než nákup spotřební kosmetiky
s mozkem na neutrál
prostě takové mistrovství
v kapitulacích…

no co alespoň jsem na vzduchu
a po pravdě mám tuhle dobu
docela rád
kromě jiného si mohu zakouřit
aniž bych se ocitl
pod palbou vyčítavých pohledů
a výhrůžných gest
od ekomentálů…

obešel jsem loudavě
svižný jako kombajn
veterán bojů
proti Cézarovi
co nejspíš osobně pamatuje
ukřižování jisté starověké celebrity
Vítězný oblouk
ale asi po pátém okruhu
měl nabyl pocitu
že mne někdo sleduje…

až po chvíli jsem si uvědomil
že jsem nechal brýle v lednici
a místo nich mám na nose cibule…

sundal jsem je
s myšlenkou na tlačenku
když do mě udeřilo
respektive udeřila
vesmírná světla
Cingulanského hvězdoletu
ze kterého se vyloupla
klasicky italská kombinace
bronzové pleti a elegance
jako brýle Sofie Lorenové
kvalitně vysoustružená
z jednoho masivního kusu
utajeného snu…

pobaveně poznamenala
pozoruji vás už od druhého kola
jsem Nemes
a promiňte mi to
věnuji se totiž reologii
což je nauka o deformacích
byla jsem zvědavá
kdy se trefíte do jednoho z pilířů…

došel jsem mátožně k ní
a nevěřícně se jí dotkl
byla
biblicky
stratosféricky
i galakticky brilantní...

jako bych se dotkl plnokrevníka
a cítil jak se vzpíná
aby mohl vzápětí rozpoutat peklo
vyvolat zemětřesení
a způsobit tsunami…

prostě taková
onyxově charismatická
intuitivně kultivovaná
nájemná vražedkyně
co taví pohledem železo na pudink…


skrz bundu a košili
mi konečky svých prstů
poslala zpětnou vazbu
která by rozpálila
i dvoumetrový železobeton
protiatomového krytu do ruda…

co myslíte
dá se poznat
z jednoho pohledu a rozhovoru
jestli jsou si dva lidé souzeni?
dá se vyslovit přesná předpověď?
dá se vůbec stanovit jakákoli předpověď?
k tomu je přeci potřeba množství informací
z nejvíce různých situací
co asi nastane
po fázi vzájemného okouzlení?

myslím
že každý má svou pěst
charakteristický podpis
takže podle mého
je lepší podívat se z boku než přímo
vede to k pravdě
o dost rychleji a efektivněji
podle mého je důležitá
tolerance a rovnost
a na to není potřeba
žádné exotické nadání
ani množství informací
stačí jednat s člověkem
jako s člověkem…

s respektem…

představte si
že se díváte na obraz
od jednoho z nejlepších mistrů
tahy štětcem berou dech
kompozice je uchvacující
perspektiva je prvotřídní
a detaily lepší než od Leonarda
ale když se podíváte z boku
zjistíte že je to jen
namalovaná hromada štěrku…

neodolatelně se usmála
nevím proč ale jsem si jistá
že si budeme rozumět Kverku…