Pro lásku vše?

Takhle to muselo skončit. Já vím, že to není tvoje vina. Můžu za to jen já. Neměl jsem ti to říkat. Měl jsem raději mlčet a dál být tvým stínem. Já to všechno vím. I to, že si mě nikdy nemilovala, všechno vím.
Ticho...
Já si ale nemohl pomoct. Tys byla tak krásná. Ty tvoje vlasy, oči, ústa...
Ticho...
Ale proč se tu ospravedlňuji? Tys mě přímo vyzývala, abych se tě zeptal. Vyzývala jsi mě každým slovem, každým pohybem a každým úsměvem.
Ticho...
Tak proč ale ses mi vysmála? Přede všemi. Slzy mi tenkrát tekly proudem. A ty si mi řekla jen: ,,Jseš blázen?! S tebou? Nikdy!" Tak hrozně si mě ponížila.
Ticho...
Tu noc jsem nespal. Přemýšlel jsem, jak tě získat. A teď tě mám. Jsi tady se mnou. Ležíš tu na zemi vedle mě. Tichá, už nikdy se mi nevysměješ. Jseš jenom má. Celé tvé tělo patří jen mně. Škoda jen té krve na krku. Ale tam, kde jsi, ti vadit nebude.
Ticho...
A já půjdu za tebou. Ta malá lahvička mi k tomu pomůže. Budeš jen má... Jen má...
Já a nebo nikdo...