Ivan

Byl jsem zapovězen, řekl si Ivan v jedné z deseti výchovných kójí mlýnu, na břehu tamější říčky, z níž
dům čerpal vodu.
Při pauze na oběd si vzal jídlo se sebou dolů na zahrádku. Už když se chystal posadit, z domu se ozývaly tlumené skřeky rozléhající se v širý les. Jídlo
odložil vedle sebe, položil se na záda a hlavou jakoby česal vlasy o čerstvě posekaný pažit. Po chvíli ho
začne pálit v kříži a celému tělu v klidu uleví.
Z okna na něj křikne vychovatel, aby se vrátil na sezení. Ivan vyšlape schody, odloží talíř k okénku
kuchyně a posadí se na jedinou volnou židli v kruhu.