Poutníkův pach - Kapitola 1

"Susan!! Susan!! Přines mi whisku se sodou!!!", zahřměl hlas ze zdola. "No ták, bude to?!" Po schodech pomalu stékala její krev. "Zuzanko, no tak." snažil se jí vzkřísit. Z hrudního koše jí při jeho masáži srdce stříkal pravidelně  proud tmavé krve. John už uavolal šerifa i záchranou službu, ale cítil jak mu pod rukama chladne její mladé tělo. Susan byla místní barmanka a John s ní vždy flirtoval, i když měl doma ženu. Hospoda byla jeho svatyně, kde se zdržoval od doby, kdy mu padla až do půlnoci. Ta ochechule a jeho dva smradi ho vůbec domů netáhli. V místnosti vedle si všiml růžového nápisu namalovaného nějakou rtěnkou. PL - a smajlík. Znak růžové ligy, pomyslil si.

"Znak růžové ligy. Ti teploušský vrazi řáděj už i tady v tomhle zapadákově" , poznamenal šerif nad nápisem. Šlo o sériové vrahy, kteří si vybírali pěkné ženy a vraždili je, prý aby jim zbylo víc ptáků. Nikdo něvěděl, kolik jich je, ale působili po celých státech a nebyl dopaden ani jeden jejich člen. Tedy, alespoň né živý. Zástupce šerifa dokončil výslech Johna a vše zapsal do protokolu. Policejní experti už byli také hotoví. Šerif poslal Johna s brekem domů a uklízeči se dali do práce. Havrani odvezli tělo mladé dámy a celou místnost ozářilo ticho.