Jezero

Anotace: nevím co k tomu dodat... zhodnoťte sami:)

Byl podzim. Foukal lehký vánek a pohrával si s listím na cestě. Na břehu jezera seděla na lavičce dívka. Nevnímala, co se kolem ní děje. V rukou svírala dopis. Její uslzené oči byly zaměřeny doprostřed hladiny jezera. Začalo se stmívat. Poslední paprsek ji pošimral po tváři a nad jezerem se rozprostřela tma. Ochladilo se. Chlad ji probral. Začala se klepat zimou. Zvedla se a došla k jezeru. Lehce rukou zčeřila hladinu. Voda byla nesmírně ledová. Nejdříve do vody ponořila jednu nohu a pak druhou. Pozvolna se nořila do vody. Naposledy se ohlédla, těsně předtím než ji voda zcela pohltila. Jediné, co po ní zbylo, byl osamělý dopis na lavičce.

O několik let později se po břehu jezera procházel ruku v ruce mladý pár. Zahlédli lavičku a na chvíli se posadili. Dívka opřela svou hlavu o mladíkovu hruď. Cítila, jak mu buší srdce. Nemluvili, jenom vnímali to nádherné prostředí. Po chvíli mladík něco zahlédl na hladině. Vypadalo to, jako lidské tělo. Jeho dívka mu mezitím na hrudi usnula. Dal ji deku pod hlavu a položil ji jemně na lavičku. Potichu došel ke břehu jezera, aby lépe viděl. Rozhodl se jednat. Vkročil do vody a doplaval až k tělu. Byla to dívka. Obličej měla obrácený ke dnu. Její dlouhé vlasy se rozprostíraly po hladině. Otočil si ji k sobě. Byla mrtvolně bledá a nedýchala. Byla ale nádherná. Se zaujetím ji pozoroval. Dívka ale nečekaně otevřela oči. Lekl se. Chytla ho za ramena a stáhla pod vodu. Chvíli se bránil, ale nebylo mu to nic platné. Naposled zalapal po dechu a jeho bezvládné tělo dopadlo na dno jezera. Dívka k němu připlula a vzala jeho obličej do dlaní. Otevřel oči. Usmála se na něj a on na ni. "Konečně budu šťastná," zašeptala a jejich rty se spojily.