Politikaření

1979

Drsní chlapi severu nepotřebují k životu teplo domova. Vystačí si se studenou, kamennou jeskyní. Drsní chlapi severu nosí roušky přes koule a jedí syrové maso, co si uloví v drsných severních pláních. Drsní chlapi severu nepotřebují ani ženské. Drsní chlapi…
Petr založil knížku a zavřel oči, aby si představoval, jak taky nepotřebuje „ženskou“. Jeho rodiče byli zatvrzelí křesťané a to, že myslí na mužské pyje by je rozezlilo k nepříčetnosti. Patnáct let a hlavu plnou těch velkých, tvrdých věcí. K ženám cítil spíš jen náklonnost, než aby ho přitahovaly.  Byl zmatený. Ve třídě se s děvčaty bavil mnohem snáze než s chlapci.  Rád udržoval svůj zevnějšek a byl spíš introvert.

1992
 
„Pane Nečas, volal pan Kalousek. Jestli ta schůzka platí?“
„Samozřejmě Janičko. A už mi přišly ty nové brýle?“
„Ano, tady je máte.“ Sekretářka Janička měla na sobě upnutý kostýmek od Chanelu za sedm tisíc korun. Petr měl na sobě oblek. Janičky si nevšímal, i když ta by před něho padla, jako čubka k pánově noze, pokud by ji o to požádal.

Neuběhla ani hodina a Petr u pana Kalouska seděl na pohovce a popíjel koňak.
„Ahoj.“ Mrkne Kalousek.
„Dlouho jsme se neviděli.“
„Možná týden?“ Odpověděl Mirek a sundával si sako. Petrovi pomalu tvrdnul. Viděl ho už v sobě. Chtěl cítit jeho teplo. Odložil koňak a jako kočka sledující svou kořist pomalu šel k Mirkovi.
„Moc dlouho.“ Zašeptal Petr a svému milenci roztrhl košili, až odletěly knoflíčky. Oheň v krbu zapraskal a odhodil kus třísky.
Políbili se a místnost nestíhala tu vášeň vstřebávat, oběma se zarosily brýle. Ty odhodily také, až se rozbily o podlahu.
Petr si ani nevšiml, kdy mu Mirek sundal pásek.
„Chtěl bych tě.“ Zašeptá Petr.
„Přitiskni se blíž.“
Péťa se přitiskne. Mirda ho ale odhodí na pohovku. „Ještě ne.“ Ušklíbne se.  Sundá si kalhoty a ukáže na Petrovu košili. „Dolů s ní!“
Ten začne rychle a neobratně knoflíčky dostávat skrz dírky. Sám by ve své už cítil Mirka.
Když je o něm řeč, tak ten už se mu pusou přibližuje k jeho chloubě.  A čárymáryfuk, stojí mu jak luk.
Mirkova pusa je vlhká a Petrův pyj do ní vklouzne jak párek do rohlíku.
„Uhm.“ Dusí vzrušení Petr. Mirek zrychluje.
Peťa se prohne jako kočka, ale jeho milenec v tom nejlepším přestane a mrkne na něho. Petr neví, co od toho má očekávat, když ho Mirek silou otočí. Pohovka je měkká, takže Petrův pyj se do ní pěkně zaboří. A Mirek zaboří Petrovi do zadku nasliněné prsty. Chvilku tam s i rejdí. Až mu tam strčí svoje péro. To už Petr nevydrží a zakřičí vzrušením. Mirek přiráží jako smyslů zbavený.
„Jo, ty vole jo.“ Křičí už i on. Petr cítí, jak se mu ve vnitř rozlévá teplo. Mirek se udělal.
V krbu znova zapraská a začnou bít hodiny. Nahý Mirek leží vedle nahého Petra na zemi před krbem.
„To bylo moc fajn.“ Začne Petr.
„Jo. Chce to ale ještě víc tréninku.“
„To určitě.“
 
A tak Mirda s Peťků cvičili a cvičili. A postupem času přibrali i další kamarády. Teď jsou mistři ve vyjebávání s lidmi.
 

Konec.