Ty a Já

Všechno to začalo 9. června 2010.
Chtěl jsem holku a po ní(nebudu ji jmenovat) už jsem nějaký ten měsíc šilhal.Dříve jsem ji odsuzoval,ale to už je dávno pryč,to už se nevrátí.To,že se z našeho vztahu stane to co se stalo,to netušil nikdo z nás.

Na první pohled to byla taková slušná,tichá holka. Když jsem s ní mluvil,bylo těžké z ní něco dostat,rozmluvit ji,ale časem už to nebyl žádný problém. To co mně na ní opravdu uchvátilo byl její úsměv a její oči. Její úsměv je nádherný,kdyby to šlo,chtěl bych na něj koukat pořád,stejně tak do těch očí.
Plynuly dny,týdny a já k ní začínal něco cítit,začínal jsem ji mít rád. Najednou už jsem naše schůzky chtěl čím dál víc,chtěl jsem ji znova a znova vidět. A jednoho krásného dne u místního rybníka ze mně vypadlo to nejkrásnější slůvko,co muž může ženě říct,miluju Tě.
Pravda,trochu jsem se toho bál,nevěděl jsem jak zareaguje a vůbec,cití ke mně to samé?
Odvětila mi: Já Tebe taky,ale jak jsem se později dozvěděl,tenkrát to ještě nebylo upřímné,přišlo to trošku později. Ale ten okamžik byl něco úžasného,to když jsem se ji podíval do očí,řekl jí to políbil a po té objal,tak tomu se nic nevyrovná.

Bylo léto a mi se výdali čím dál víc,ale měl jsem strach z jedné věci.V září měla nastoupit na školu a já se bál že na mně prostě nebude mít čas. Ale na mně si ten čas udělala a hlavně jsme se hodně začli výdat pátek,sobota což byl vždycky nádherný víkend.
V říjnu jsem začal hrát v kapele,vždycky to byl můj sen ale ptal jsem se sám sebe,bude mně v tom podporovat? Neohrozí to náš vztah? Neohrozilo a zatím to tak ani nevypadá. Ale je pravda že se jí nelíbylo,když jsem buď v pátek nebo v sobotu nebyl k dispozici a nejhůř v oba dva dny.

Na konci října se stalo to,že nastoupila do nemocnice. Měl jsem o ní strach jak snad nikdy o koho,nevěděl jsem co se vlastně děje. Jelikož jsem chodil do školy v Jihlavě kde byla i v nemocnici,tak jsem se snažil být u ní alespoň každý druhý den. Pak jsem měl velkou radost že se po týdnu vrátila domů a nebylo v tom bílém depresivním prostředí.

Čas utíkal a pomalu ale jistě se blížily vánoce. Tenkrát jsem měl opravdu velké dilema,co jí mám vlastně koupit. Nakonec mně napadlo,že žádná žena nepohrdne šperkem a tak jsem jí koupil křišťálové srdíčko s řetízkem. Byla z toho nadšená,viděl jsem ji ve tváři,že má opravdu radost.
Byly vánoční prázdniny a já se snažil být co nejvíce s ní,prožili jsme nádherný silvestr,nádherný nový rok.Začal rok 2011.

Rok to byl velmi krásný,ale v některých chvílích byl také plný smutku,strachu a především slz.Někde na přelomu ledna a února jsme se poprvé pohádali,tenkrát jsem řekl šílenou blbost.

Všechno bylo poté zase v pohodě,ale u mně se tak trošku začli objevovat známky žárlivosti. I když vím,že to bylo zbytečné,tak to stejně v březnu na jednom našem koncertě s kapelou vyvrcholilo.Mezitím,co jsem byl na pódiu,vedle ní seděl jeden kluk a já si myslel že se snaží o bůh ví co,tak sem na něj trošku vyjel,aby vypadl. Teď vím,že to bylo zbrklé a to,že moje slečna se mnou tenkrát skoro týden pořádně nemluvila,jsem si jenom zasloužil.Ale nezapomenu na ty slova co mi tenkrát na tom koncertě říkala: "Co děláš,co blbneš,kdyť já miluju jenom Tebe,chápeš to?" To mi v hlavě bude znít asi ještě hodně dlouho,Ale.

Příšel duben,a první větší problém byl na světě.Napsala mi,že vlasntě neví co chce,že potřebuje chvíli čas. To čekání pro mně bylo ubíjející ale nakonec vše dobře dopadlo.

Zbytek dubna byl převážně slunečný a tak mně napadlo,že bych ji mohl vzít do ZOO. Na to že bylo teprv 21. dubna tak bylo venku opravdu velké teplo,člověk mohl chodit normálně v tričku.Bylo mi tam s ní moc fajn,moc se mi to líbilo,po té co jsme odešli ze ZOO tak jsem jí ještě vzal na večeři,byl to opravdu skvělý den a spousta fotek a vzpomínek mně do toho dne vrací.

V květnu jsem jí vzal sebou na jednu akci kde jsem vystupoval,pravda,tenkrát jsem byl trošku odtažitý,což mi také bylo právem vyčteno.Ale druhý den přišlo to nejhorší co se zatím mezi námi stalo. Na začátku měsíce jsem byl na akci kde se sešla naše bývalá třída,někdo té mojí slečně řekl,že jsem tam vyprávěl bůh ví co,ona tomu věřila. Když mi napsala dost ošklivou sms,neváhal jsem a i když jsem nevěděl co se děje,okamžitě jsem vyrazil za ní. Když jsem u ní zazvonil,tak si nenechala vysvětlit pravdu a pořád mně jenom vyháněla ať jdu pryč. Byl jsem tenkrát totálně zničený.Ale bylo zase dobře.

Po tomhletom těžkém konfliktu přišla krásná a taktéž zajímavá věc,začali jsme dělat plány do budoucna a to společně. Najednou jsme začli mluvit o dovolený,o tom že by jsme spolu mohli někam jed a taky že jsme v červenci nakonec jeli.Bítov,tak to byl ráj. I když nás to přišlo na nemálo peněz,tak to za to stálo,3 dny jenom sami dva v nádherný krajině a klidu. Bylo to tám s ní to nejúžasnější co jsem doposud zažil,a doufám že toho s ní zažiju víc.
Po té co jsme se vrátili z dovolené,tak jsem každej na sebe práskli pár ošklivých věcí,ze kterých nebylo dobře ani jednomu z nás,ale přežili jsme to.

Uplynuly zhruba dva týdny a já od ní dostal jednu prezentaci cdo počítače co jsi pro mně udělala,bylo v ní co všechno jsme spolu zažili,jak jsme spolu šťastni,co k sobě jeden ke druhýmu cítíme ale hlavně to,že se mnou chceš být napořád. Okamžitě po spuštění prezentace mi tačli týct slzy štěstí proudem,pouštěl jsem si ji pořád a pořád a teď,když o tom píšu,jsem si ji pustil taky a ono zase. Zase mi tečou slzy,vím bez koho nemůžu žít,vím kdo mně miluje.

Prázdniny utekly jako voda a začal zase školní rok. Ještě že v našem mětě bývá ze začátku září pouť tak ty prázdniny vypadaj trošku delší. Pouť byla taky užasná,víceméně jsme ji celou strávili spolu,den i noc,den i noc. Přenýšlel jsem tenkrát co ti koupit a vzpoměl jsem si,že jsi vždycky hraješ z jedným prstýnkem co mám,tak jsem ti nenápadně odměřil prsty podle těch svých a šel ho koupit,pravda,vybral jsem trošku větší,ale zas tolik ti nepadá. Než jsem ti ho dal,šel jsem se s tebou ještě poslení večer pouti projít,vzal jsem Tě ke střelnici a řekl,že jí vystřelím nějakou růži,vtipkovala jsi,že pokaždé když budu střílet tak do mně drbne. Nakonec jsem se z pěti pokusů trefil jenom dvakrát,ale aspoň že tak. Předal jsem růže a šli jsme někam,kde je klid a kde jsi můžeme sednout. Po té co jsme takové místo našli,jsem jí řekl ať zavře oči a navlýkl ji ten prstýnek.

Když jsem jí ho navlékl,řekl jsem,že bych to někdy chtěl udělat doopravdy. Ona mi řekla,že jednou budu mít možnost. Hned co to řekla jsem jí pevně obejmul a štěstím mi začali téct slzy,nic krásnějšího mi snad nemohla říct.

Čas zase letěl a blížily se moje narozeniny,dostal jsem od ní ten nejkrásnější dárek,který nás doufám spojil navždycky. Dostal jsem od ní přívěsek srdíčka.Jedna půlka pro mně,druhá pro ni.Každý den na tu půlku srdíčka koukám a usmívám se.
Další měsíc bylo všechno tak,jak má být. Užívali jsme si toho,že jsme spolu,že se milujem a že jsme spolu šťastni. Ale další dilema bylo na světě,co jí mám vlastně koupit na vánoce? Bylo to těžké rozhodování ale zjistil jsem že vždycky chtěla velkýho plyšovýho medvídka. Ta jsem ji ho koupil,aby mi nemrzla tak jsem ji koupil ješte růžovej župan a dal jí jedno CD kde bylo spoustu našich společných fotek. Já sem od ní dostal také krásné dárky,ale dárek kterej se mi nejvíc líbil byl plyšový šmoulíček. Moc se mi líbí,každý večer ho mám vedle sebe.
Začli vánoční prázdniny,snažil jsem se být co nejvíce s ní a těšil se na to,až u ní strávím krásnýho silvestra,a že to bylo nádherný,společně jsme vstupovali do dalšího roku.
Začal rok 2012.

Podle některých výmyslů je to rok konce světa. Blbost.

Všechno bylo v pořádku,ještě tenhle víkend nám spolu bylo úplně parádně,ale je 25. ledna a já už druhý den postrádám na telefonu sms od ní. Prý potřebuje čas,prý má pocit že už to mezi náma nemá cenu,ale to si já nemyslím.Já vím že spolu můžem zažít ještě spoustu báječných věcí.Kdyby na to byly prostředky,rád bych ji vzal někam na dovolenou,třeba do itálie,i kdybych to měl celý zaplatit.Pravda,je to trochu nereálné ale mně je jedno kam s ní pojedu.hlavně abych byl s ní!
Na závěr tady mám něco pro ní:

 

Pamatuješ na to jak si říkala,že chceš být napořád jenom se mnou?
Pamatuješ na to jak si říkala,že mně nikdy neopustíš,že tebou si můžu být jistej?
Lásko já Tě prosím,potlač ty špatné pocity,bojuj s něma,ty máš na to je porazit jen nic nesmíš vzádvat! V sobotu už jsem myslel,že jsi to zvládla,byla si úplně v pohodě,koukala ses na tu svojí půlku srdíčka co máš na krku a pak na tu mojí. Když jsem se Tě zeptal,co zkoumáš tak jsi odpověděla,že to patří k sobě,já ti odvětil: "Stejně jako mi dva" a ty si řekla "Už to tak bude" .

Já chci aby to bylo napořád.Druhý den sem v slzách,vůbec nespím,bojím se.
Nidy o Tebe nechci přijít,já bych to bez tebe nezvládl,Nemůžu bez tebe žít! Tak já Tě prosím bojuj,zkus to a ono se to podaří,můžem toho zažít neuvěřitelně moc! Minulý úterý si mi psala že uděláš všechno proto,abych byl napořád jenom tvůj,tak teď máš možnost,dávám ti na to čas.

Ještě do toho všeho zdál se mi sen,samozřejmně hned jak jsem se ráno vzbudil tak mi tekly slzy,štěstí ale i smutku.

Byla jsi tam ty a já,drželi jsme se za ruce a ty si měla oblečený svatební šaty :')

Pak jsme byli někde u moře,nejspíš to byly líbánky,bylo to tam všude krásný ale pak jsem se bohužel probudil.

Chci to tak,chci aby se naše životy spojily,a to napořád,aby jsme byli MY!

Tohle všechno chci s tebou zažít,chci si tě vzít,chci ti postavim domeček a když to vyjde,chci s tebou mít i děti. Miluju Tě! Jsi můj život,teprv když jsem s tebou tak cítím že žiju.Jsi moje všechno.