Pamutuju se...

Pamatuju se ...
Pamatuju se na Tebe.. Na ten úsměv, na ty zelený vlasy, na lehké přivření očí, když jsi nevěděl co říct. Všechno se mi vrací, je to začarovaný kruh bolesti a radosti. Ach, ten Tvůj úsměv .. milovala jsem Tě, všechno na světě bych za Tebe dala, jen abys tu teď seděl a usmíval se. Proč sakra lidé umírají? Asi musejí jít někam, kde je to pro ně lepší.. Dlouho, dlouho si pokládám otázku, jestli se i feťák dostane do nebe. Bylo by krásné kdyby ano .. pak bych aspoň věděla, kde jsi. Pamatuju se na ty hezké chvilky s tebou strávené, ale pamatuji si i hádky a to, jak jsi si "střelil" to svinstvo. Bylo mi třináct a v náručí se mi klepal 18-tiletej feťák .. Křičela jsem na Tebe, ať přestaneš, tobě to bylo už jedno. Svojí dávku jsi prostě potřeboval a k horšímu - chtěl! Byl jsi jako všichni ostatní, odsekával jsi mi větou: "Já můžu přestat, když budu chtít, ale nechci, rozumíš?" Kecy a výmluvy. Nemohl jsi už dobrej půl rok. Ve chvíli, kdy spatřím jehlu, vzpomenu si na Tebe. A není to jenom tak, vidět tě znova a znova jak si pícháš. Jako bych to neviděla dost krát na svoje oči. Vteřinu potom, co sis střelil to svinstvo, jsi byl v loji, a kdo myslíš, že se o tebe staral? Já! Nikdo jinej. Já tě držela třeba i hodiny v náručí, než jsi se vzpamatoval. Pamatuju si, jak jsem tě strhla od okna, když jsi křičel, že to nemá cenu a že je tvoje chyba, že Jimmy zemřel. Neměla jsem už sílu, a přitom jsem musela vydržet. Já vydržela - ty ne. Nesnáším Tě za to a zároveň Miluju. Drogy jsou svině - uvědomil jsi si to vůbec? Asi ne!

Tímto ti odpovídám na Tvůj dopis na rozloučenou, mám tě furt před očima, i když nechci. Miluju Tě - i když nechci. A odpouštím Ti za tu holku, odpouštím Ti všechno, za co jsi se omlouval.. A dodatek: plakat musím, přestat nejde, aj kdyby člověk chtěl .. Miluju Tě

Tvoje Sammi