Bjorginův lup

2. Rëvanil, 3E892

     Je to asi čtyři dny, co jsme se s Amem přidali k šestici trpaslíků putujících na dálný Východ prozkoumat neznámá území. Zpočátku se k nám chovali Kraťasové trošku nedůvěřivě, ale to zanedlouho opadlo. Bjorgina, to byl jejich vůdce, docela zajímaly příběhy, které Am vyprávěl o svých dobrodružstvích s elfy, ikdyž jsem měla občas pocit, že si vymýšlí, aby příběhu dodal šťávu. Myslím, že si padli do noty. Pak tu byl Tûrlin, zamlklý trpaslík s pěkným kladivem a umně tvarovaným štítem. Tomu se zjevně příliš nelíbilo, jak se má Bjorgin k Amovi, ale dařilo se mu tento postoj skrývat. Další trpaslík se jmenuje Jorling. Je to kraťáckej berzerk, čímž jsem byla upřímně překvapena, když jsem to slyšela. Vždycky jsem totiž myslela, že trpani chodí do boje jen ve svých tvrdých krunýřích a rozsekávají nepřátele na kaši svými runovými sekerami. Proto jsem v něm viděla tak trochu spřízněnou duši. Dalším ze skupiny je Glôin. Trpasličí lučišník se smyslem pro humor. Zajímavá kombinace. Pak se mi docela zalíbil Skaldir, kraťan s obrovskou obouručnou sekerou. Hodně zábavnej je taky věčně zlitej Farlin, ten mě dokáže rozesmát. Zbývajícími dvěma členy jsou elfský čaroděj Rental Intarën a hraničář ze severu, Efron.

     Asi ve třetině cesty do Elfie – putujeme do přístavu Alëserta – hned poté, co jsme rozbili tábor, ke mně přišel Bjorgin s batohem. Pustila jsem ho do stanu a on vytáhl z batohu fialově planoucí meč. (Teda, kdybych nevěděla, že jsem Ohnivý dotek nechala doma, tak bych se ho zeptala, jak k němu přišel a kde ho vzal. (Na cestu jsem si s sebou brala jen Irëlas a Radîm.))

     Vysvětlil mi, že k němu přišel, když na jejich tehdy ještě čistě trpasličí skupinu zaútočili nějací bandité a oni je hravě přemohli. Pak se usmál a pravil, že on nemá pro tento dlouhý meč uplatnění a že se při klábosení s Amem dozvěděl, že sbírám zbraně, takže je ochoten mi ho věnovat. Udiveně jsem se na Bjorgina podívala a on pokývnul hlavou ke své sekeře řka, že jemu stačí tahle holka. Té fialové zbrani prý ani jméno nedával, věděl ,že s ní bojovat nebude.

     Stále ještě zaražena neočekávaným dárkem jsem zbraň přijala z trpaslíkových rukou a poděkovala. Na kraťasovu památku jsem ji pojmenovala Bjorginův lup.