PROHLÁŠENÍ

„To mám jako zazvonit a zeptat se jí, jestli tě miluje? Ty seš fakt vůl.“
„Rendy, můžeš to pro mě, prosím tě udělat? Já to fakt potřebuju vědět.“
„Proč se jí na to nezeptáš sám?“
“Tak uděláš to?“
„No tak teda jo, ale nemám z toho bůhví jakou radost, to mi teda věř.“

***

Přišla mi otevřít v plavkách. Na to, že už porodila dítě, její postava tedy rozhodně nevypadala.
„Ahoj Jani.“
„Ježiši Rendy, kde ty ses tady vzal?“
„No, víš,… potřeboval bych s tebou o něčem mluvit, pozveš mě dál?“

***

Zeptal jsem se jí na to hned po kávě. Smála se dlouho a velmi pobaveně upřímným a zvonivým smíchem. „Petra? No to nemyslíš vážně. Nikdy. Je to bezvadnej kamarád, ale opravdu, tohle by mě nenapadlo ani ve snu.“

Když jsem od ní ráno odcházel, měl jsem trochu výčitky svědomí. V okně se poodhrnula záclona a já viděl, že mi zamávala. S pocitem viny jsem se nenápadně rozhlédl a pozdrav do okna opětoval. Ježiši, jak mu to mám říct? Zaháněl jsem svoje trauma ujišťováním, že Jana přece mého nejlepšího kamaráda vůbec nemiluje. Ne, já ho nijak nepodrazil.

***

Na svatbu jsme Petra pozvali, ale nikdo z nás neočekával, že by se objevil.

***

Petra jsem pozval na pivo až dva roky po rozvodu. Setkání po dvaceti letech.

***

„Petře, řekni, že si s ní nikdy nespal. Ona mně přísahala, že s tebou nikdy nic neměla.“
„Rendy a chceš to písemně?“ vytáhl z náprsní tašky propisku a na rub hospodského cechu napsal:

Touto stvrzenkou, místopřísežně prohlašuji, že Jana Brendsonová, rozená Zedňáková, je lhářka prolhaná. Na důkaz tohoto svého tvrzení uvádím, že její genitálie vykazují takovou anomální zvláštnost, že o ní může být informován pouze muž, (či žena) který(á) s ní praktikoval(a) sex. Klitoris této výše uvedené osoby má totiž velikost středně velkého nakládacího okurku. Tedy něco kolem šesti centimetrů. Prohlašuj na svou čest, že jsem s ní souložil několikrát a to jak před jejím vstupem do manželství s Rendy Brendsonem a potom ještě několikrát i v jeho průběhu.

V Brně 25.2.1997

Petr Haluza