Arianna

16. Nil Ulaër, 3E892

     Konečně jsme dorazili do vesnice těch domorodců. Mám pocit, že je Tûrlin jmenoval jako Durlangy. Prosekali jsme se hustým porostem, ale když jsme se dostali na volnější prostranství a uzřeli architekturu vesnice, tak jsem málem oněměla. Ta se totiž rozkládala na širokých větvích obřího stromu s velkými dužnatými listy, kterých tu bylo mnoho. Avšak takový strom jsme potkali poprvé: na výšku byl určitě vyšší, než věž Tarlenského kostela, a to už je pořádná vejška. A na šířku měl více než dvacet kroků.

     Když jsme se více přiblížili, spatřili jsme, jak se k nám z výšky spouští něco jako výtah. Byli jsme potěšeni, když dorazil a vystoupil z něj Skaldir, který se s námi hned přišel přivítat.

     Vesničané nás poté poctili bohatou hostinou s několika chody, že jsem nacpala skoro až k puknutí. Nechala jsem Ama a ostatní přátele hodovat a s plným břuchem se šla projít. Ač byla vesnice vysoko, neměla jsem závrať, když jsem se procházela po širokých dřevěných deskách, které byly cestami, spojující jedno obydlí s druhým.

     Procházela jsem se už nějakou dobu, když jsem za sebou zaslechla pohyb. Instinkty neoblafneš, tak jsem bleskurychle tasila Radîm a otočila se.

     V záři blesků ze zbraně jsem spatřila malou postavu Durlangy, který se na mě díval s nakloněnou hlavou. Po chvíli ukázal na mou zbraň a vybídl mě, abych šla s ním.

     Radîm příjemně osvětloval plošiny přede mnou, tak jsem ho neuklidila. Vesničan mě vedl bludištěm spojovacích plošin, až po chvíli zaplul do jedné z chatrčí.

     Když jsem vešla dovnitř, s údivem jsem zjistila, že ona budova slouží jako pořádná zbrojnice. Byly tu zbraně, jejichž tvar jsem nikdy neviděla, pak několik kopím podobných zbraní, které užívali domorodci a pak jsem si také všimla sekery, která mi připomněla mou starou známou orkskou sekeru Grong.

     Vzala jsem ji do rukou, přičemž jsem si všimla, že tahle zbraň je mnohem lépe vyvážená než Grong a také o něco lehčí. Podívala jsem se na Durlangu a gestem naznačila, jestli bych si ji směla vzít. Vesničan mi naznačil, abych počkala a odběhl.

     Vrátil se zpět s elfem Sarielem, který nám dělal překladatele. Vysoký elf mi po vyslechnutí Durlangy prozradil, že pokud si chci tuhle zbraň vzít, musím zde nějakou zanechat na oplátku. Trochu jsem se zdráhala, ale pak jsem vesničanovi nabídla Radîm. S úsměvem ho přijal a já tak získala další zbraň, pro níž mě napadlo jméno Arianna.