Anotace: Searis přinutila Selidah vstoupit do portálu do podsvětí, kde po určitých útrapách získává bojovnice svou dvaačtyřicátou čepel.
19. Nil Ulaër, 3E892
Odkulila jsem se od brány a tasila Wrgoorg, když tu prošla portálem Searis. V ruce třímala planoucí sekeru a na zádech se jí houpal očouzený štít. Zaujala jsem bojový postoj, ale démonka se mi jen vysmála. Pak mi začala tvrdit, že když ji porazím v souboji, pošle mě zase zpátky. Nevěřila jsem jí ani slovo, ale přesto jsem duel přijala.
Rozmáchla jsem se a sekla, ale Searis na tom místě už nebyla. Najednou mi kolem ucha prosvištěla čepel její ohnivé sekery a plameny mi ožehly vlasy. Uskočila jsem před dalším úderem a zkusila protiútok. Avšak démonky byla velmi rychlá: tam, kde jsem ji čekala, už dávno nebyla a o pár kroků se stáhla. Zlostně jsem se na ni rozeběhla, avšak Searis se pouze ušklíbla, obratně se mi vyhnula a nakopla mě do břicha. Bolestí jsem zakopla a Wrgoorg mi vyletěl z rukou. Searis ke mně přistoupila a přiblížila svou sekeru k mé hlavě. Avšak neočekávala, že jí podtrhnu nohu. Démonka sebou švihla na zem a já se mrštně zvedla a utíkala pro svou zbraň. Searis se jen pomalu zvedla a na tváři se jí mihnul pobavený úsměv. Pomalu se ke mně blížila a já znovu zaujala bojový postoj. Šampionka zaútočila plamennou zbraní a já nastavila Wrgoorg její ráně. To nebyl právě nejšťastnější nápad – Searisina sekera, posílena démonickou esencí, se do ostří té mé ponořila jako horký nůž do másla a hladce ji přeřízla. Jako ve zpomaleném filmu jsem sledovala, jak mi dalším úderem odsekla čepel od toporu. Jen tak tak jsem se vyhnula dalšímu úderu její zbraně a pokusila se dostat ke svému batohu, od něhož jsem se vzdálila.
Searis mi však zastoupila cestu. Znovu se zasmála a pak uskočila od batohu, přičemž pronesla nějaké slovo v řeči démonů. A najednou jsem se smutkem sledovala, jak se můj batoh odporoučel trhlinou v černé zemi do žhavé lávy. Ikdyby to zbraně přežily, tak bych nepřežila já svůj pokus získat je zpět.
Démonka sledovala mou reakci s pobavením. Pak si připnula sekeru zpět k opasku a štít hodila na záda. Přešla ke mně a nabídla mi pomocnou ruku. Nepřijala jsem ji a postavila se sama. Searis se znovu zasmála, a pak mě pobídla, abych šla dál.
****
Procházeli jsme kolem dvojice strážných démonů a já si všimla, že jeden má za opaskem masívní meč, který mi připomněl Vlnu. Podívala jsem se pozorněji a přísahala bych, že JE to Vlna. Ale tu Amovi zničil jeden Tanaa’ri.
Vtom na Searis jeden z démonů promluvil a ta se na něj zlostně podívala. Rychle jsem se věznitelce vysmekla a tasila démonův meč dříve, než si stačil uvědomit, že se něco děje.
Ještě v pohybu jsem mu uťala hlavu a dala se na útěk. Běžela jsem, co to dalo, a ikdyž mě meč zpomaloval, Searis se mi podařilo uniknout. Ale bylo to o vlásek.
Příliš mnoho čepelí v 1. odstavci..laicky soudě..
neznám celé dílo,tak si netroufám hodnotit,ale jako čtenáři fantasy mi ten souboj přišel až moc krátký..
a protivnice až moc laskavá..
02.10.2012 11:23:48 | poeta
1) To je fakt... díky, nevšiml jsem si toho...
2) Bylo to na rychlo, zkusim nad tím ještě popřemýšlet ;)
02.10.2012 13:30:31 | Selidah