Mé mandraží cosi... (I.)

„Zlato, proč je ten kufr v našem obýváku?“ Zakvílí Denisa, blonďatá žena ve středních letech a její výrazný hlas se nese celým domem.
„Odjíždíš,“ objeví se mezi dveřmi muž v kuchyňské zástěře, oblízne vařečku a věnuje své ženě milý úšklebek.
„Že o tom nic nevím,“ prohodí žena ironicky. (Začínají hrát Františkovy lázně)
„Volal ti ten tvůj lázeňskej George, prý se mu stýská. Je fajn dozvědět se, že už jsi mě dávno pohřbila, chudinko vdovičko“ hodí po ženě telefon a začne zpívat.

Můj život v jedný póze,
ve vzájemný symbióze.
Doma sedím nebo ležím,
nejsem společenskej typ.
A nejsem George Clooney
a jsem sexuálně nudný,
ale ty chceš mít pocit,
že by George mohla mít.

Ať žije láska, když se chlap zblázní,
sbalí ženský kufry, aby měl už klid.
Ať žije svoboda a pošle jí do lázní,
vždyť už se s ní nedá žít

Ani ona už není modelka a
dokonalá prdelka...
Je to spíš pěkná hysterka a Hahaha
Děti vypadnou z baráku,
a já tě mám na háku,
když začneš zase všechny kolem komandovat.

Ať žije láska, když se chlap zblázní,
sbalí ženský kufry, aby měl už klid.
Ať žije svoboda a pošle jí do lázní,
vždyť už se s ní nedá
žít
Uúú Františkovy Lázně Uúú

Zuřící žena mizí ve dveřích, na schodech sedí schoulená mladá Emily. V očích se jí začínají hromadit slzy.
„Zlato nebreč, ona se zase vrátí,“ pohladí ji otec po vlasech.
„Nechci aby se vrátila, všechno zkazila,“ zavzlyká, vytrhne se otci z náručí, z věšáku ztrhne kabát a zmizí stejně jako její matka. Nějakou dobu sedí na lavičce v parku, ale když zahlédne svou telefonující, zamíří k ní.
„Ano, čekám na tebe v parku miláčku,“ hihňá se, „počkej, jde sem Emily, ještě se ozvu, papa,“ zašeptá hned co zahlédne svou dceru.
„Ty chceš vážně jet?! To nás tady s tátou vážně necháš?!“ Vyjekne Emily plačtivě.
„Slyšela jsi, tvůj otec chce, abych odjela,“ usměje se spokojeně.
„Nesnaž se to hodit na tátu!“
„A nevyhodil mě snad?!“
„Nevyhazoval by tě, kdybys ho tenkrát nepodvedla! Nechce abys odešla, nemůžeš jen tak odjet!“
„Ale to víš že můžu Ems, co bych tady asi tak dělala?“ Emily jen nevěřícně zakroutí hlavou. „Nechápu jak můžu bejt tvoje dcera… je ti úplně ukradený co si myslím, hlavně aby ty jsi se měla fajn! Jeď si kam chceš, budeme se bez těch tvejch úletů mít líp!“ Otočí se na podpatku a pomalu mizí ve tmě. Sedne si na jednu z laviček - dostatečně daleko od své matky a píše SMSku své kamarádce Báře. Když dlouho neodpovídá, zkouší jí zavolat. „Jasně, nedostupná! Proč mě to jen nepřekvapuje,“ zvedne se a zamíří k Bářině domu. Když se konečně blíží ke svému cíli, zpomaluje. Ví moc dobře, že se nevyhne rozhovoru s jejím otravným bratrem. Dan se odstěhoval od svých rodičů téměř na své osmnácté narozeniny a založil si svůj vlastní autoservis. Báře se on nich podaří utéct už při výběru střední školy, která naprostou náhodou leží jen pár kilometrů od Danova bytu. S Emily si padli do noty téměř první den seznamovacího pobytu, sice chodí každá vzhledem k vybraným cizím jazykům do jiné třídy, ale i tak se jim za několik měsíců podařilo vybudovat více než dobrý vztah. Jediným problémem je vždycky Dan. Dalo by se říct že holky přímo „sbírá“, jen Emily pořád né a né dostat. Čím více ho posílá do háje, tím více má pocit, že jí musí mít.
Je už jen několik metrů od jejich domu. (Začíná hrát Mechanik) Znechuceně protočí oči. Jako by tohle už neviděla tisíckrát. Zhluboka se nadechne a vejde do otevřené garáže. Vidí mladou blondýnku, která Danovi doslova visí na rtech.

Hele kotě, ty máš ale štěstí,
zatím co bušíš do palubky pěstí!
Hele kotě, máš najeto hodně,
narazila's právě zrovna na mě!

Mám velkej klíč a rychlej šroubovák,
když ti to heká, je to pekáč, je to vrak.
Já se ti na to podívám,
dutiny pístu vystříkám.

Jsem mechanik, jsem mechanik!
Jsem mechanik, jsem mechanik!
Jsem mechanik, jsem mechanik!
Jsem mechanik, jsem mechanik!

Hele kotě, není to na odpis,
když využiješ můj dokonalý servis,
Já ti to udělám hned,
když budeš chtít,
nikdo ti to neudělá líp!

Mám velkej klíč a rychlej šroubovák,
to chce jen zahřát motor,
Je to tak!
Potom tam strčim svoje nářadí,
neboj se kotě já si - - - poradím!

Jsem mechanik, jsem mechanik!
O-ou

„Máš doma sestru?“ Prohodí Emily otráveně.
“Jsem mechanik, jsem me…“ sjede ji pohledem, „jasně je nahoře,“ ušklíbne se spokojeně.
„Dík,“ vyrazí směrem ke dveřím, Dan se jí ale postaví do cesty. „Uhni,“ procedí mezi zuby.
„Co za to kotě?“ Nakloní hlavu ke straně a s nevinným výrazem si prohrábne vlasy. „Idiote,“ zažbrlá, odstrčí ho, a vydá se po schodech do domu.