A já ti věřila...

Jsem tady!
Nejsi sama.
Když budeš cokoli potřebovat, stačí říct!
Já tě nikdy neopustím.
Můžeš se na mě spolehnout.
Věř mi!

A já ti věřila...

Pamatuji si každou tvoji větu, každé slovo, písmenko. Pamatuji na jemné dotyky. Vzpomínám na záchvěvy tvojí tváře, na jiskru tvých očí, hluboký pohled. Vzpomínám na tvůj úsměv, který dodával sil. Vzpomínám na pevné obětí. Cítila jsem se tak v bezpečí, když se moje dlaň ukryla do té tvé.

A já ti věřila...

Odešel jsi. Nyní jsem sama. Potřebuju tě, ale ty tu už nejsi. Potřebuju tě a ty jsi mě zrovna v této chvíli opustil. Přála bych se opět schovat do tvé náruče. V osamocené dlani svírám starý ušpiněný kus papíru. Zbylo mi už na tebe jen to číslo. Nikdy jej nepoužiju. Mám naději. Naději, že zavolám a ty přijdeš. Usměješ se. Podíváš se mi hluboko do očí. Obejmeš mě. Řekneš, že nejsem sama. Že jsi tu semnou...

Já ti pořád věřím...