Poslední polibek před smrtí

Anotace: http://www.youtube.com/watch?v=tlfSg30m_Uk

Šli stejnejma ulicema jako tenkrát. Dva ti samí lidi, kteří už nebyli ti samí. Šli kolem stejných míst ve stejných časech, dost možná potkávali ty stejný lidi. Nebyli to oni. Pro samý nevyřčený otázky, jak dál a že touha a že láska a že tyhle ty samozřejmý věci zabíjí mezi nima jeden velkej šestihran,  jehož každá strana měří jeden rok. Všechna jejich slova, jakoby se od něj odrážela. Dívali se na sebe a snažili se ho přemoct. 

Je jeho.

Je jeho v riflích, v teplákách, v sukni, ve svetru. Potkávali spolu hezký a ošklivý psy se stejnou kadencí jako použitý a nepoužitý kondomy. Lidi, kterým z okna paneláku trčel sušák na prádlo, sušili prádlo. Začal chápat, proč Fiala z Mňágy měl tak kvalitní múzy. Tohle město tvořej lidi, snažící se v něm přežít. Nemůžou se v něm už scházet, ničí je to oba. Byl o tom přesvědčenej.  Co vlastně dělají ve městě, kde jeden prašivej polibek stojí 700 za převrhlou vodnici v čajovně?

Všechno přesně načasovaný. Zas k nádraží, být na chvíli svoji, přečíst si něco z očí a snažit se z toho nechcípnout. „Táta říká, že brzo umře. Má nějakej nádor v hlavě.“  Myslí si, že svět je zkurvenej. Co je to za svět ve kterym princeznám umírají tatínkové, kteří je jednou budou provdávat, jako v pohádce. Zběžně se koukl na hodiny. Tak zběžně, že zapomněl, kolik vlastně bylo. Za dvacet minut umřou. Bylo jedno, jestli skutečně za dvacet a řekl si to stejně sebejistě jako to, že z Nošovic přivezli 528 Hyundaiů. Řekla jiný číslo, ale pravda byla někde mezi nima. Bylo to to poslední, co mezi nima bylo.  Dala mu polibek a věděl, že kdyby jí koupil náramek, teď je ten moment, kdy mu ho vrátí. Věděl, že kdyby mu koupila náramek, teď je ten moment, kdy jí ho vrátí. Nechtělo se mluvit, chtělo to cigaretu, co jí zakázal. Dívat se na realitu přikreslenou kouřem.  

K prvnímu perónu přijel žralok a on ji nepustil dovnitř. Slíbil jí, že ji naučí nebát se vlaků, stejně jako jí naučí pít pivo. Zeď nad hřbitovem se nekoná, ale možná, že je pochovají pod ní. Je 18:47 a oni umřeli.

„Vážení cestující ke třetímu nástupišti přijede rychlík číslo 624 Portáš ze směru Vsetín, který dále pokračuje ve směru Hranice na Moravě, Lipník nad Bečvou, Olomouc hlavní nádraží, Červenka, Mohelnice, Zábřeh na Moravě, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Choceň, Pardubice hlavní nádraží, Přelouč, Kolín, Praha Libeň a Praha hlavní nádraží pravidelný příjezd 19 hodin 12 minut“