Velké dny v Německu 3.část

III.část

" A tady by jsme podle všeho měly zahnout do leva." Řekla Jana a podle instrukcí, které dostala od Sáry navigovala Hančinu mamku kam má jet.

"Dobře.. Hm... Myslím, že už jsme tu." Řekla Hančna mamka. Když zahla podle instrukcí přijeli k velkému rodinému domu. Dům byl dvoupatrový. Měl oranžovou s hnědými okny. Před domem byla malá předzahradka která byla oplocena dřeveným plotem ladící k barvě oken. Ke vztupním dveřím vedla bílá rozpraskaná dlažba. Když Hanka s Janou a s Hančinou mamkou vystoupily z auta vyřítila se ze vstupních dveří Sára. Když doběhla ke všem slušně pozdravila a potom oběla Janu a poté i Hanku. Netrvalo dlouho a šichni byly v domě. Sára pozvala holky do svého pokoje.

"Tak tohle je můj slavný pokoj." Ukázala pišně svůj pokoj Sára. Sářin pokoj byl celý polepený plagáty, nejčastěji Green Day a My Chemical Romance. Pod oknem, z kterého byl výhled na silnici a tudíš i na předzahrádku, stál obyčejný černý stůl a vedle něj stála červená kolečková židle. U jedné stěny byla obyčejná kovová postel a vedle ní malý stoleček na kterém byl budík. Na opačné strane stály dvě černé skříně. Jedna ze skříní měla na jedné časti zrcadlo a druhá část fungovala jako taková knihovna. V té takzvané knihovně bylo par knížek a jinak jen papíry, vystavené drobnosti z cest a podobně. Celý pokoj byl snad obří. Pro Janu, která měla sotva čtvrteční pokoj, byl Sářin pokoj snad tak velký, jako taneční studio nebo alespoň obyvák.

"Woow." Vyhrkla Jana a rozhlížěla se po celem pokoji.

"Co je?" Otázala se jí Sára a v obličeji měla starostný víraz.

"Máš boží pokoj. Je tak velký.. Prostorný a útulný." Řekla s usměvem Jana a prohlížela si plagáty na stěně.

"Ano, musím souhlasit s Jančou.. Máš úžasný pokoj. Tolik plagátů na jednom místě jsem snad nikdy neviděla." Přidala s usměvem Hanka a koukla se na Janu, která užasle zírana na všechny plagáty a vlastně na celý pokoj.

"Oh, díky.. Jsem ráda, že se vám muj pokoj líbí!" Oddechla si Sára a podívala se ven z okna.

Když v tom se najednou ozvalo: "Víííí" Jana se roztočila a točila se ve středu pokoje. Hanka se Sárou se na Janu chvilku nechápavě dívaly, a pak se začaly smát.

Ozvala se rána.. To Jana spadla na zem, protože už neudržela na nohou. Točila se jí hlava, ale přes to se velice smála. Sára jí špa pomoct na nohy a potom ji nabídla místo na postely. Hanka už dávno seděla na židly a jen klidně pozorovala obě holky.

"Tak.. Jaká byla cesta a jak jste se měly na cestě?! Už se těšíte na Chemíky.. Já jo hlavně na Gerarda.." Sára na holky vychrlila hned první věci co jí napadly.

"Klííííd.." Řekla Jana a začala se smát.

"Cesta sem byla fajn.. Měla jsem obavu, že pojedeme věčnost, ale uběhlo nám to rychle. Hááá taky se moc těším, už abychom tam byly." Statečně odpovídala Hanka na všechny otázky kladené Sárou.

"Jooo Gerard, chci od něj autogram, a aby se se mnou vyfotil a všichni aby mi daly podpis.." S úsměvem na tvaři popisovala Jana. Všechny tři se na malou chvilku zasnily. Najednou uslyšeli klepaní, které je odtrhlo od přemýšlení nad koncertem.

"Anoo?!" Řekla Sára a podívala se na dveře, které ji vedly do pokoje.

"Doufám, že neruším, ale chci se rozloučit holky.. Už pojedu. Nechci jet po tmě." Ve dveřích se oběvila Hančina mamka. Rozloučila se s Hankou a ostatními. Nastoupila do auta a holky jí ješte naposledy zamávaly a auto se stratilo za rohem.

"Tákže.. Zítra pojedeme v 8 až se vyspíte. Potém se ubytujeme hotelu. Aa do Německa by jsme měli přijet nejpozdeji ve 12, takže se rovnou pujdeme naobedvat. Potom si vybalíte a odpočinete. No a potom samozřejme v 8 začína koncert na který se tak těšíte." Plánoval Sářin taťka, který nás měl doprovázet na koncert, ale sám jel na obchodní cestu. Děvčata přikívla a přitom jedla večeři. Která obsahovala rohlík s máslem a šunkou, jenom Sára měla na Rohlíku místo šunky sýr, protože nejedla žádné maso.

"No ty bláho.. Už je 10 hodin.. Ani jsem si toho nevšimla!" Koukala na hodiny nevěřícně Jana.

"No jooo.. Asi bysme už mohly jít spát.."Podívala se Hanka na Janu a vlezla si do připravené postele. Po pár minutkách do postele zalezla i Jana a Sára. Popřály si dobrou noc a sotva to dořekly a zavřely oči všechny usly.