Chytni Koemona!

Bylo častné ráno. Mladý trenér jménem Luko procházel lesem poblíž nedalekého lesa.
Tu náhle vzhlédl a uviděl na větvi sedět podivné stvoření. Vytáhl svůj Pokédex a snažil se ho analyzovat. Pokédex však mu ohlásil: "Neznámý druh Pokémona, žádné bližší údaje."
Luko sáhl po pokéballu: "Pansage, je to na tobě." A hodil. Z malého červenobílého kulovitého zařízení vylezl Pansage. Tvor sedící na větvi si ani jednoho z nich nevšímal.
Pansage vylezl na strom. Stoupnul si rovnou před neznámého a spustil: "Pan, pan, pan?"
Stvoření se na něho nechápavě podívalo.
Luko dole zvolal: "Pansage, použí Vine Whip!" Pansage svými výhonky uhodí neznámého protivníka před sebou.
"Jau!" zvolá, "vzápětí se ozve: "Mischievous Hoop!" Rychlostí blesku sundá prak, co měl na zádech a obtočí jim nohy Pansega, kterého tím navíc i shodí ze stromu. Lukovo Pokémon tvrdě dopadne na zem. Luko však hledá dalšího trenéra, který vyslovil příkaz. Nikoho však nevidí.
Znovu se podívá na strom. Neznámý Pokémon nyní drží v ruce prak a zaměřuje si je.
Nevahá ani chvíli a dává příkaz: "Použí Seed Bomb!" Neznámá opice však útoku uhne.
Znovu jakoby něčí hlas řekne: "Baby Sling!" Než si však stačí uvědomit, co se děje je Pansage zasažen ohnivou koulí. Začne přemýšlet, vypadá to na ohnivý typ, mající nějaké bojové schopnosti...
Trenér jménem Luko se rozhodne Pansaga odvolat: "Pansage, zpátky."
"Mudkipe, volím si tebe." Opice na stromě zývla. Mudkip se nadšeně staví do bojové pozice: "Mud, mud, kipe!"
"A další cvok..." Na to se mladý trenér dopálí: "Hele vylez! Chci vědět, kdo se mnou celou dobu mluví!"
"Jako kdybych..." V tu chvíli mu to došlo. Ten hlas, to nebyl žádný trenér ukrytý někde
v křoví. To byl ten podivný opičí tvor!
"Ty... Ty... mluvíš?"
"A ne snad?!" Dopálil se podivný Pokémon.
"Jak je to ale možné? Pokémoni nemají až na vyjímky umět mluvit..."
Tvor zamrkal očima: "Pokémon? Ne, já jsem Koemon."
Luko si zopakoval pro sebe: "Koemon? Neznám takový druh Pokémona."
Koemon seskočil dolu ze stromu. Trenér viděl, že je docela velký. Asi to bude nějaká střední fáze vývoje.
Mudkipe spustil: "Mud, kipe, kipe, mud." Koemon mu odpovídal: "Ne, já nejsem žádnej ten váš Pokémon."
"Mud, mud, kipe, mud, kipe." pokračoval malý Pokémon v rozhovoru.
"Hele můžete mi dva jako vysvětlit, co to jako má bejt ten váš Pokémon?"
Mladý trenér asi začínal chápat o co tu jde: "No tohle je Mudkipe a je to vodní Pokémon, co jsi ty?"
Opice se zazubila: "Jo takhle. Já myslel, že mě považuješ za nějaký jiný druh Digimona."
Oba najednou: "Mud? Digimon?"
"Ano, já jsem Digimon jménem Koemon."
Luko: "Takže ty jsi nějaký druh Pokémona, který se jmenuje Digimon a vlastní jméno má Koemon."
Zelená opice nervozně: "Ne! Jestli to dobře chápu, co mi řekl tvůj Mudkipe, tak on je Pokémon a já Digimon. Oba jsme dva různé druhy."
"Kipe, kipe!" přitkal v souhlas malý vodní Pokémon.
"Ano! On je Pokémon! Druhově Mudkipe! Já jsem Digimon, druhově Koemon. Oba jsme zceala jiné druhy. Já nejsem Pokémon a on není Digimon."
Luko se zamyslel. Takže ten tvor není Pokémon, ale něco zcela jiného. A umí mluvit. Napadlo se ho zeptat se ještě na jednu věc: "Ty rozumíš, co ti Mudkipe říká?"
Koemon kývl hlavou: "Jop. Rozumím. Neptej se mi však proč."
Přemýšlel dále. Mohl by se mu hodil v týmu.
"Nechtěl by ses přidat ke mně do týmu?" Zeptal se ho.