Jak Karel ke štěstí přišel a zase odešel
Jak Karel ke štěstí přišel a zase odešel
Anotace: Źádný DĚJ. Źádná POINTA. Lidi co navštíví "Povídky-Ostatní" jsou stejně enormně odvážní a psychicky silní jedinci.
Je sex s drakem zoofilie? Skutečně umím vykládat karty nebo jsem jen pokrytecký kus krtince?
Zamkla jsem? Když na záda černé kočky přivážete namazaný chleba, hodíte ji v krabici z okna a v letu po ní hodíte zrcadlem, je výsledný počet let, po kterých vás bude pronásledovat smůla, řešením Schrödingerovy rovnice?
„A co máte za známku?“ „Áčko na druhý pokus.“ „Tak to jsem udělal dobře, že jsem vás poprvé vyhodil!“
Jo. Nebylo to tak špatné rozhodnutí. Nakonec. Sama jsem udělala mnoho horších.
Například volba povolání.
Naprosto mimomisální přečin. Jakože mimo mísu. Ne mimo misál. Nepředpokládám, že nějak intenzivně víte co je to misál. Je zajímavé, že jsou slova, která občas slyšíte a nevíte, co přesně znamenají. Misál. Láce. Thelema. Lesh-Nyhanův syndrom.
Měla jsem se raději stát psychoanalytikem.
„Představte si sama sebe ve chvíli nejhlubší sebelítosti a z této pozice mi o sobě něco řekněte.“
„Jsem osamělý plivanec plující po Moravě se schopností udržet si mezilidský vztah srovnatelnou ke schopnosti žlutého lepicího poznámkového papírku držet na jakémkoli povrchu.“
„Jo a taky jste celkem solidní rasista. Ty papírky můžou být i růžové a zelené a modré…rigidní, netolerantní kus krtince jste, odmítáte akceptovat nekonečnou variabilitu té krásné planety, na které žijeme. Hallelujá.“
Letniční hnutí. Víte co jsou to letnice? Nevíte. To nevadí. Pojďme asociovat.
Letnice… leknice-folklorní oděv, omladnice-horečka omladnic, polednice-archetyp trestajícího maternálního přízraku, lednice-morbidní obezita, smrt. Hallelujá.
Máloco bolí tolik jako ztráta přátel. Když se rozejdete s někým, koho jste milovávali, je to proto, že už je vám z něj zle a máte chuť ho poslat do Thajska s pytlíkem heroinu tajně uloženém v jeho kufru.
Když ztrácíte přátele, je to kvůli tomu, že jste asociální kretén. Pozitivní je, že jen co tuto pravdu zjistíte, naučíte se to potenciálním přátelům oznámit či naznačit předem. Až vás pošlou tam, kam patříte, jdete s pocitem: já jsem vám to říkal.
Měla jsem tolik přátel. A každý toho o mě ví tak strašně moc, že už nemůžu nikomu upsat duši, protože už není. Je rozprášena v jejich blednuvších vzpomínkách jako odpolední spánek ve školce, jako hraní na schovku, jako první vysvědčení… je naprosto v tahu.
Nejvíc lituju jeho. Byl jako čokoládové lanýžky. Hořkosladký a návykový a až nápadně nepříliš hezký.
Hezký bonbón je totiž škoda sežrat.
Už když jsem ho viděla poprvé, věděla jsem, že všechno, všecičko pokazím.
Tak moc se mu chci omluvit za to, jaká jsem a za to jaká nejsem.
Ale pokud ví co je to pud sebezáchovy, ví, že se lidí nemění. Ví to, i když absolvoval školu, ve které mu říkali, že lidi může měnit, či jim dokonce pomáhat.
Jediný důvod proč si někdy raději zkrátíme dlouho chvíli člověkem a ne čokoládou, je ten, že čokoláda není idealista.
Už půjdu. Mluví na mě pistáciový nugát a říká, že pěkně kecám.
Komentáře (22)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Možná ten čokoládovej lanýžek na konec sní někdo jinej.. Protože mu nebude připadat moc hezkej na to, aby si ho vystavil na poličku.. Když dojdeš na rozcestí a netrefíš tu správnou odbočku, ani psychoanalytik tě nenavede správným směrem. Díky, Carno krvelačná..
31.08.2014 17:53:56 | Barpob
Hezky si pohráváš zdánlivě neuspořádaně se slovy a myšlenkami, jako když se obrací na zahradě seno. Vypadá to nahodile a živelně a přitom to má smysl a řád a nakonec je to celé pěkně načechrané. A vůbec mi nevadí, že nevím, co je to Schrödingerova rovnice, Thelema nebo Lesh-Nyhanův syndrom. U sena je mi taky jedno, že neumím ty trávy pojmenovat, hlavně že voní…:-) P.S. Mám akorát trochu obavu o pistáciový nugát... ;-)
11.02.2014 23:31:06 | Amonasr
Ano, pistáciový nugát mě tam taky dráždí, ani to není můj úplně nejoblíbenější bonbon, ale prostě tam nějak přišel.
Děkuji za botanicky laděný komentář. :-) Taky mám ráda vůni sena a staré seníky s kamennými základy, které občas jdou vidět v Jeseníkách.
12.02.2014 13:12:30 | carna
Takové psychologické nahlédnutí do komplikované duše, plné otázek....
zajímavé:-)
11.02.2014 22:44:46 | Robin Marnolli
Já Vás znám. Nemáte rád když Vám někdo vyká. Děkuji za komentář, těší velmi když není první a je velice statečné, že čtete mé záležitosti dál a dál. :-)
12.02.2014 13:16:49 | carna
Já Vás znám. Nemáte rád když Vám někdo vyká. Děkuji za komentář, těší velmi když není první a je velice statečné, že čtete mé záležitosti dál a dál. :-)
12.02.2014 13:16:47 | carna
Krásné. Jako úvaha nad pišingrovými drobečky zašlapanými v drahém perském koberci. Budeme tak dlouho rozebírat žárovku až najdeme Edisona a zjistíme, že tma je světlo v černém županu. Za mě ST. Už nemám co dodat. :O)
11.02.2014 21:41:03 | Tichá meluzína
a já si myslel že letnice jsou přehřáté neštovice...
11.02.2014 18:07:21 | enigman
Hnutí přehřátých neštovic... něco mi říká, že by se to jako název křesťanské sekty moc neujalo :D
Také jsem se při psaní dozvěděla spoustu nových věcí, těší mne že nejsem sama.
12.02.2014 13:07:56 | carna
Tohle je bomba (buďte slušný), připadá mi to jako myšlenky předtím, než se dostanou přes jakýsi filtr. Jak krásně a lehce se to četlo :_)
11.02.2014 11:07:55 | CoT
Děkuji za pochvalná a milá slova. Musím se ovšem přiznat, že při psaní nebyl ani jeden z mých filtrů vyřazen nějakou chemickou či jinou pákou a psala jsem při plném vědomí. Což asi bude útvaru ubírat na zajímavosti, ale i přesto jsem vděčná, že i toto téma bylo nadhozeno. :-)
11.02.2014 12:45:35 | carna
šlo mi čistě jen o to, že když jsem četl, tak jsem se v tom viděl. možná to zní divně, ale celou dobu jsem měl v hlavě, že tohle je ono, přesně tak to je, takový chaos, který je mi řádem, to je ono, to je ono, a to je ono. prostě mě to bavilo, ať už jsi to psala jakkoliv. děkuji :_))
11.02.2014 23:44:31 | CoT
Wow... Tohle mě neskutečně baví... Obdivuju ty neustále se měnící obrazy, náhodné asociace, anebo možná řád, který nejsem schopna zachytit... A vlastně je to úplně jedno.
Vždycky jsem měla radši neřády.
11.02.2014 10:27:46 | La Ragazza con Bandiere Ceche
Děkuji. Nejsem si úplně jistá existencí řádu. Ale pokud ho tam cítíte, vsadím se, že je to kvůli tomu, že jsou polyglotní a vzdělaní lidé na spád a význam textu enormně citliví. :-)
11.02.2014 12:39:22 | carna
Tak tohle je dokonalé. Myslím, že by z tebe byla moc dobrá psychoanalytička. Líbí se mi, jak se ty obrazy prolínají, volné asociace, fakt psychoanalýza :D Za mě ST. Myslím, že tatíček Freud by měl radost :D
11.02.2014 09:58:40 | iluzionistka
Moc děkuji, snad se chudák Freud v hrobě neobrací nad mými občasnými jungovskými odběhnutími. :-)
11.02.2014 12:31:17 | carna
Nakoukl jsem, těžko říct jestli spíš ze zvědavosti, nebo spíš proto, že se jako každej normální chlap potřebuju neustále ujišťovat o vlastní odvaze a nekonečné odolnosti... :-)
Misál jsem kupodivu znal a dokonce ti prozradím, kdo mne do jeho poznání, kdysi dávno zasvětil. Je to skoro k neuvěření, ale samotné jeho Veličenstvo kat.
Z celého tvého volnomyšlenkářského úletu, protože jinak to snad ani nelze nazvat, si dovolím vypíchnout hlavně „Plivancovou pasáž“, tam jsem zabral jak metrovej kapr. Vlastně mě to asi bavilo celé, i když si nedokážu představit, že bych něco podobného četl každej den, zase tolik odolnej chlap asi nejsem. :-)
Tip za nevšedně originální, trochu automatickej úlet s obsahem.
Neodpustím si závěrečnej dotaz: Psalas to celé na jeden zátah, nebo lepila po kouskách? V podstatě je mi odpověď úplně k prdu, ale zajímá mne, jak taková věc vlastně vzniká.
11.02.2014 08:57:43 | Luky-33
Jsem ráda, že jsou na světě a literu stateční a nebojácní muži...hallelujá :D, (ne to už raději ne...)
No ano, Veličenstvo kat, tam je to slovo. A já myslela že jsem to zřela naprosto poprvé v knížce Byly jsme tam taky. To nebude pravda, první byla skutečně ta píseň..
Útvar vznikal najednou. Všechny útvary píšu najednou - proto nemůžu napsat celou knihu, asi bych zemřela na spánkovou deprivaci.
Moc děkuji za konkrétní a velice příjemný komentář.
11.02.2014 12:20:49 | carna
Líbí se mi termín, jakým své výtvory častuješ a můžeš počítat s tím, že se na některý z tvých stávajících i budoucích „útvarů“ přijdu znovu rád podívat.
11.02.2014 13:18:56 | Luky-33
Vtipná psychoanalýza. Opravdu vtipná. Opravdu psycho. Ještě pár destíek podobných textů, a až Vás vlastní nitro omrzí, až Vás začne lákat orba cizích duší, až se rozhodnete myslet při psaní víc na jejich než na svoje pocity, pak budou Vaše texty trhat i hladit, ničit i povzbuzovat, jak se Vám zrovna bude chtít. A to teprve bude psycho ;-)
11.02.2014 07:52:04 | Petros
Děkuji, vážím si toho, že mi někdo řekne na co se mám zaměřit dál - moc často se mi to nestává a pokud budu mít dostatek času a energie pokračovat v psaní, tak se budu snažit držet se Vaší rady.
11.02.2014 12:10:12 | carna