Jmenovala se Danuška Karásková a byla učitelkou na základní škole. Její život nebyl nic moc. Z manžela se stal před pěti lety alkoholik, od kterého sem tam dostala irskou pusu a potom si brala narychlo dovolenou, aby nebylo vidět, jaký má krásný monokl. Bylo jí po čtyřicítce a měla jednoho syna a dceru. Žádné kamarádky neměla, jen kolegyně v práci, a to nebyly žádné kamarádky. Byly to hloupé neprůbojné slepice, pro které jejich život začínal u nalinkovaného sešitu a končil malou násobilkou. A kdyby se od nich neočekávalo, že budou rodit, byly by ještě panny. Jejich manželé je podváděli a ony dělaly, že to ani neví, aby to neprasklo.
Danuška byla jiná a příliš do kolektivu nezapadala. Dbala o sebe a nebavilo ji řešit, že Anička je strašně nadaná a ona neví, jak ji stihne zavést do dalšího kroužku, protože je nejnadanější ze všech dětí. Mimochodem Anička měla osm let, pět dioptrií, a když ji cizí člověk nenapověděl, neřekla ani hovno. Kdyby ta malá káča pitomá aspoň uměla pozdravit. Zato žalovat na kohokoli uměla výtečně.
Po práci si sedla na kafe, pročetla si Vogue a skočila si do Erotic City koupit něco nového. Měla ráda tyhle hračky, protože ten její chlastal hned po práci a domů došel až po hokeji, fotbale nebo něčem podobném. Hned jak došel, nažral se a spal. Navečer se sama vždycky hezky připravila. Oblékla si jeden ze svých latexových oblečků, projela stránky s fetiš pornem a už jela. Rozvalila se do letiště a užívala si óčka. Ty uměla vylepšit pomocí škrcení neboli asfixie. Před spaním ještě navštívila oblíbený literární server a četla si erotické povídky. Někdy dokonce připsala básničku pod pseudonymem Rozdováděná panička. Připadala si strašně hříšná, skoro jak James Bond.
Měla ráda různé hovadiny. Vzpomínala, jak jako malá holka ukazovala v sedmé třídě za pajsku kozy klukům ze třídy. Teď se tomu smála. Nebo chodila s klukama po večerech kouřit a házet šutráky. Kluci po ni jeli a ostatní holky to štvalo. Navíc nebyla ani škaredá, ikdyž teď už zub času spolu s gravitací se nemilosrdně zakusují do jejího těla a rvou pomalu, ale jistě, její sametovou krásu.
Často přemýšlela, co by mohla dělat, aby unikla z šedi všedního dne. Přemýšlela nad inline bruslemi, ale rychle to zavrhla. Sedět pořád po kavárnách a tlachat blbosti ze svého života se ji nechtělo, a už vůbec ne s nějakým padesátiletým páprdou, který chytal najednou druhou mízu a chtěl ji pozvat do laciného hotýlku. Dvě minuty by sebou zmítal a to vše. Napadlo ji dokonce vzít si půl úvazek v obchodě s erotickým zbožím. To by byla dobrá kulišárna. A nakonec… by to třeba i vyšlo. S prodavačkou se znají dobře, dokonce se někdy spolu i zapovídají. A rozumí si! To se jen tak nestává.
Asi po měsíci měla nalajnované směny o víkendech od devíti večer do půlnoci. Domluvili se s majitelem, že ji bude zaskakovat. Jak se ukázalo, byla to lesba a měla vlastní privátek, kam chodily samé počestné dámy z širokého okolí. Čas pomalu běžel. S novou přítelkyní Dolvínou si rozuměla výborně. Někdy se zastavila na kafe a postěžovat si, jak ten její mlátí čím dál víc, až jednoho dne se trošku lízly, dostala nabídku si přivydělat. Jak byla napitá, tak kývla. Snad by kývla i střízlivá.
Na druhý den si přinesla svoje pomůcky a čekala na zákaznici. Dorazila luxusní třicítka a mladá žabička.
„Ahoj já jsem Liduška.“ prohodila a usmála se.
„Já jsem tvoje Hříšnice.“ a přísně se zatvářila. Mladá čičinka se hrozně styděla a řekla jenom „Ahoj.“
Ten den si to holky pěkně rozdaly. Vydělala si spoustu peněz. Polovinu svého měsíčního platu.
Zdálo by se, že život Danušky se proměnil k lepšímu, jenže to by bylo jen zdání. Jinak to šlo z kopce. Starý ji začal podezřívat, že ji mrdá nějaký mladší. Koupil ji kytku. Sliboval, jak se polepší, nebude pít, jenže když říkala, že žádného chlapa nemá, lištil ji kytkama přes xicht a zmlátil. Pak se sebral do oblíbené hospody a totálně na šrot ráno lehl do obyváku. Brečela. Celé noci brečela. Střídavě se obviňovala a pak zase nenáviděla svého muže. Po hrozných dvou týdnech ji došla smska od Dolvíny, jestli je v pořádku. Stavila se k ní. Ten den si pěkně spolu užily škrcení.
Doma když byl klid, ji pomáhaly jen její hračky a oblíbené škrcení. Ovšem poslední dobou to už vážně přeháněla. I Dolvína ji napomínala a měla strach, že si to doma dělá sama. Jenže takhle unikala na bílém koníčku pryč z reality.
Rozvedla se. Starý si našel novou broskev a oškubal ji. Z práce ji vyhodily, protože byla na záskok na mateřské. Přešla po známosti na gymnázium. Později se dověděla, jak její kolegyně žárlily a trošku ji ze základky pomohly. Nevadilo ji to. Aspoň trochu normálnosti prokázaly. Jednou suplovala čtvrťáky. Vstoupila do třídy a uviděla fešnou holku. Líbila se jí a ani nevěděla proč. Z někama ji znala. No jasně! Vzdyť byla u ní na privátu. Pěkně se na sebe usmály.
Po hodině se v kabinetu lehce přiškrtila a prohnala. To ji pomohlo. Večer měla domluvené dvě hodinky hrátek s novou zákaznicí. Těšila se, až bude po všem a bude se škrtit sama sebe. Dneska si to užije. Páni, to bude jízda. Šla totálně mokrá do třídy.
„To bude zas do večera dlouhý den.“ broukla si pro sebe.
Když večer uléhala, už se nemohla dočkat na trošku fetiše. Potřebovala to. Nová zákaznice nebyl nikdo jiný než maminka od malé blbé Aničky. Nasoukala se do oblečku, přehodila smyčku na kliku u dveří v nové garzonce a dala se do toho. Baterky měla nakoupené.
Za několik dní si sousedé začali ztěžovat, že barákem se rozlízá smrad a nová nájemnice neotvírá…
Jedinečné :-)
03.09.2016 23:04:37 | Tvořilka Lenka
no ne ne : D
14.05.2014 12:05:58 | Aiury
co ne ne?
14.05.2014 12:07:02 | Morýš
hustý toto ;) :D I když... zase ten konec :P
14.05.2014 12:10:41 | Aiury
původně jsem to chtěl trochu jinak ten konec, ale slíbil jsem dopředu že to bude klasika. navíc jsem byl pochválen, jak to bylo vymyšlené :)
14.05.2014 12:12:50 | Morýš
však JE t dobře napsané :)) líbí se mi, o čem a jak píšeš.. že nemáš strach z reakcí.. ani originalita nechybí..
14.05.2014 12:18:38 | Aiury
tohle nemá chybu.ta registrace stála za to
13.05.2014 21:35:58 | IvetaBfatalistFEAT.rychtářCALMhouseGROUP
jen bych ještě poznamenal, že celkově školství nezatracuji. měl jsem rád obědy a kuchařky ze ZŠ. a taky jsem měl rád... nic
13.05.2014 20:35:40 | Morýš
já to dočetla
co na to říci...nejsem prudérní
a jde z toho taková beznaděj..asi tak
13.05.2014 19:45:08 | básněnka
tak to jsem rád jak to na tebe působí. původně jsem zamýšlel hodit to víc do determinismu. na začátku bych napsal že vyrůstala v hrozné rodině, pak se trochu z bordelu vylízala... ale to by byla moc "omáčka"
13.05.2014 19:48:06 | Morýš